V rámci zmíněné \"inverze\" americká firma obvykle koupí menšího zahraničního konkurenta a přesune své oficiální daňové sídlo do jeho země. Tyto praktiky jsou zcela legální, domácí politici je však vesměs důrazně odsuzují.
Ekonomové ale poukazují na to, že si za to Spojené státy mohou do značné míry samy, když v globalizovaném světě mají v rámci vyspělých zemí jednu z nejvyšších daňových sazeb z firemních zisků. Navíc touto sazbou, která dosahuje až 35 procent, USA jako jedna z mála průmyslových zemí zdaňují zisky vytvořené v zahraničí ve chvíli, kdy by je firma chtěla převést domů a tam reinvestovat. Tyto peníze už přitom byly zdaněny v zemi, kde byly vydělány.
Pomocí \"inverzí\" si firmy také mohou snižovat daňový základ v USA. Nová regulace tak omezuje vnitropodnikové půjčky, jimiž firmy přesouvají zisky z USA do zahraničí, a stanovuje tříletý limit na převod amerických aktiv do zahraničí v rámci \"inverze\".
Ministr financí Jack Lew řekl, že nové kroky dál omezí přesuny sídel amerických firem do zahraničí. Plně jim ale mohou zabránit jen legislativní opatření, která musí přijmout Kongres, řekl podle agentury Reuters ministr.
Loni v listopadu politiky pobouřila dosud největší \"inverzní\" transakce, kdy americký farmaceutický gigant Pfizer nabídl převzetí společnosti Allergan se sídlem v Irsku za 160 miliard dolarů (3,8 bilionu Kč). Obě firmy v reakci na kroky americké vlády uvedly, že nová pravidla zkoumají a o jejich možných dopadech nebudou spekulovat. Akcie přebírané firmy Allergan v obavách ze zrušení transakce ale po uzavření oficiálního obchodování klesly o zhruba 20 procent.
Ministerstvo financí v listopadu po oznámení dohody mezi Pfizerem a Allerganem omezilo svým nařízením možnost amerických firem zakládat nové mateřské firmy v zahraničí a převádět do ní majetek.