Věřitelé rakouské konsolidační banky Heta ztratí 54% pohledávek

Věřitelé požadují, aby Korutany doplatily zbytek jejich pohledávek. To by podle odhadu FMA znamenalo, že by země musela splatit 6,4 miliardy eur (173 miliard Kč).

Úřad dospěl k předběžné výši ztráty na základě střízlivého odhadu příjmů z prodeje aktiv Hety do roku 2020. Termín splatnosti dluhopisů této takzvané \"špatné banky\" FMA odložil na konec roku 2023 a s platností od loňského března z nich zrušil veškeré úrokové platby. Dodal ale, že před rokem 2023 je možné tyto pohledávky splácet \"dobrovolně\", čímž naznačil možnost dohody mezi Korutany a věřiteli.

Úřad převzal kontrolu nad Hetou loni v březnu a po zjištění, že nemá dostatek kapitálu, vyhlásil moratorium na splácení jejích dluhů do letošního května. Mezi největší věřitele této společnosti patří německé banky a pojišťovny, které mají u Hety pohledávky v hodnotě kolem sedmi miliard eur, uvádějí odhady německé centrální banky.

Rakouská vláda banku Hypo Alpe Adria koncem roku 2009 zestátnila, aby zabránila jejímu pádu v důsledku světové finanční krize. Banka pak v rámci státní pomoci obdržela 5,5 miliardy eur, pak její aktiva vláda převedla do špatné banky Heta.

V úterý se mají v Londýně sejít zástupci Korutan a věřitelé Hety, napsal rakouský list Der Standard. Jednat mají o podmínkách, za nichž Korutany odkoupí jejich dluhopisy.

V březnu věřitelé odmítli návrh Korutan kupovat dluhopisy pod jejich nominální hodnotou. Řada z nich vzhledem k záruce Korutan požaduje jejich plné splacení. Korutany namítají, že si to nemohou dovolit, jestliže roční rozpočet této země činí jen zhruba dvě miliardy eur.

Věřitelé jsou podle tisku připraveni předložit nabídku, která staví na návrhu rakouského ministra financí Hanse Jörga Schellinga. Podle něj by věřitelé, kteří prodají dluhopisy Hety za 75 procent jejich nominálu, by příjmy z prodeje mohli reinvestovat do rakouských státních dluhopisů tak, že si zajistí splacení 82 procent svých pohledávek.