Vybudování a provoz NIPEZ stály přibližně 700 milionů korun. Podle NKÚ se ale nepodařilo splnit vládní cíl, že elektronizace veřejných zakázek zprůhlední jejich zadávání a uspoří až 50 miliard korun ročně. Na Národní elektronický nástroj, který je součástí NIPEZ, stát vedle nákladů 230 milionů na vytvoření dává měsíčně na provoz čtyři miliony korun. \"Plánovanou úsporu pro veřejný rozpočet ve výši pět miliard korun ale NEN nepřinesl,\" tvrdí NKÚ. Řada registrovaných zadavatelů totiž nástroj využívá jen ke zveřejňování informací.
Řada zadavatelů ze státní správy naproti tomu používá při zadávání svých veřejných zakázek elektronické nástroje soukromých firem, které vznikly v době zpožďování Národního elektronického nástroje. Ten byl naostro spuštěn až v srpnu 2015, po rok a půl trvajícím zkušebním provozu, kdy k zadávání veřejných zakázek nesloužil. Přesto MMR v této době zaplatilo za jeho provoz víc než 46 milionů korun, upozornil NKÚ.
V souvislosti s NIPEZ a Národním elektronickým nástrojem porušilo MMR podle kontrolního úřadu rozpočtovou kázeň až do 267,6 milionu korun. \"Ministerstvo také porušilo zákon o veřejných zakázkách i podmínky, za kterých peníze na projekty získalo z evropských dotací,\" uvedl NKÚ. Ministerstvo podle kontrolorů například u vývoje Národního elektronického nástroje neoprávněně zadalo zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, výrazně změnilo podmínky zadávací dokumentace a také smluvený předmět díla, což mohlo mít negativní vliv na výběr nejvhodnější nabídky.