Odborový svaz v prohlášení uvedl, že učiní vše, aby se těžba vrátila co nejrychleji na úroveň před stávkou. Zatím není jasné, jaké ústupky byly odborářům nabídnuté, upozornila agentura AP. O ukončení stávky se zřejmě zasloužil vládce Kuvajtu, šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, který mluvil se zástupci odborů a slíbil jim ochranu jejich práv podle zákona.
Kuvajt je podle výše těžby čtvrtým největším členem ropného kartelu OPEC. Na celosvětových zásobách ropy má podíl osm procent. Před stávkou země těžila zhruba tři miliony barelů denně.
Zaměstnanci zahájili protestní akci kvůli obavám, že součástí plánované reorganizace mzdového systému ve veřejném sektoru bude snížení mezd a odměn a také propouštění. Odborům se rovněž nelíbí plány na privatizaci části ropného sektoru. Stávky se nezúčastnili zahraniční zaměstnanci. V kuvajtském ropném průmyslu pracuje 20.000 lidí, z toho 13.000 je jich v odborech.
Stávka pomohla tento týden k růstu cen ropy, protože mírně snížila současný nadbytek této suroviny na trhu a zmírnila negativní dopad krachu jednání o zmrazení těžby mezi předními světovými producenty ropy. Po zprávě o ukončení stávky již v Asii ceny ropy opět výrazně klesají.
Kuvajt je jednou z nejbohatších zemí v poměru hrubého domácího produktu na hlavu. Stávky jsou v tamním státním sektoru poměrně časté. Je to výjimka oproti jiným stávkům Perského zálivu, jako jsou Spojené arabské emiráty, kde jsou odbory zakázané, napsala agentura Reuters.