ECB na březnovém zasedání snížila všechny své úrokové sazby na rekordní minima, posílila program nákupů dluhopisů a nabídla bankám další levné úvěry. Snaží se tím podpořit slabou ekonomiku eurozóny a zvýšit inflaci, která je už dlouho na nepřijatelně nízké úrovni.
Podle analytiků se zejména čeká, zda se Draghi ohradí proti vlně útoků z Německa. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble tento měsíc prohlásil, že rekordně nízké úrokové sazby ECB způsobují \"mimořádné problémy\" německým bankám i důchodcům. Politika ECB by rovněž mohla podkopat podporu Němců pro evropskou integraci, dodal ministr. Připojil se tím ke stále silnější kritice, která na adresu ECB zaznívá z tábora německých konzervativních politiků. Někteří z nich už otevřeně požadují, aby Draghiho nástupcem byl Němec.
Základní sazbu ECB snížila v březnu na nulu z dosavadních 0,05 procenta a depozitní sazbu, kterou dává komerčním bankám na úložky, srazila hlouběji do záporného pásma na -0,4 procenta. Program nákupů dluhopisů zvýšila na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu Kč) ze 60 miliard eur a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů nově i firemní dluhopisy. Banky v eurozóně budou také moci využít nového čtyřletého programu levných úvěrů.
ECB podporuje ekonomiku eurozóny přílivem nových peněz už celý rok, výsledky programu jsou ale stále sporné. Eurozóna v únoru spadla poprvé od loňského září do deflace, v březnu zůstaly spotřebitelské ceny v meziročním srovnání beze změny.