Finanční ústava by podle MF nemusela být ústavním zákonem

Takzvaná finanční ústava, tedy ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu. Vládní návrh omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. ODS a TOP 09 sice již dříve deklarovaly ochotu normu podpořit, avšak na její podobě se zatím poslanci neshodli. Normu po Česku požaduje i EU a ČR má v tomto případě zpoždění již u zavádění požadovaných opatření.

\"V jeden okamžik se zdálo, že se podaří zajistit ústavní většinou s ODS. Po zajištění této podpory se nepodařilo ovšem opětovně získat podporu koaliční rady,\" uvedl dnes Gregor. Podle něj tak má MF připravenu alternativu, kdy by ustanovení ústavního zákona převedla do doprovodného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který již není třeba schválit ústavní většinou. \"Měli bychom pak v balíčku místo tří jen jen dva zákony - klasický zákon o rozpočtové odpovědnosti a změnový zákon,\" dodal.

Samotný ústavní zákon obsahuje pouze dluhovou hranici 55 procent hrubého domácího produktu. Ostatní zákony pak obsahují popis sankcí, opatření a dalších změn.

Vláda před rokem schválila návrh počítající s tím, že v případě dosažení dluhové hranice 55 procent HDP vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které povedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Dále vláda předloží Sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. Návrhy schodkových rozpočtů může předložit jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše jednou třetinou finančních zůstatků pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.

Důležitější než dluhová brzda je podle Gregora v návrhu pravidlo o stanovování výdajů veřejných institucí. Ty by se měly odvíjet od odhadů příjmů, které budou očištěny od vlivu hospodářského cyklu. Například v době silného růstu ekonomiky by dodatečné příjmy neměly být utraceny, naopak v době ekonomického útlumu by se mohly příjmy navýšit z dříve vytvořených rezerv. \"To je konzistentní s tím, co je ve fiskálním paktu,\" uvedlo již dříve ministerstvo.

V případě obcí a krajů by zadlužení podle návrhu nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat.