Jak zdanit příležitostný příjem?

Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, jsou od daně z příjmu osvobozeny, když jejich úhrnná částka za rok nepřesáhne 30 000 Kč. Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60, je limitem částka 500 Kč na jedno včelstvo.

• Pravidla pro příležitostný příjem
• Kdy se jedná o závislou činnost?
• Příležitostný příjem nesmí být pravidelný

Jaká jsou pravidla pro příležitostný příjem?

Při překročení limitu je nutné zdanit celý příjem. U příležitostné činnosti se musí jednat o nepravidelné příjmy. Při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti by se jednalo o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona vysoké sankce.

• Např. za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč a za provozování živnosti řemeslné nebo vázané bez příslušného živnostenského oprávnění může být udělena pokuta až do výše 750 000 Kč.

Příklad: Platí se daň z příjmu při příležitostném přivýdělku?

Penzistka paní Veselá si během roku 2020 přivydělala částku 10 000 Kč příležitostným úklidem domácnosti. Paní Veselá nemusí mít s tímto příležitostným příjmem žádné daňové starosti. Příležitostný příjem je do limitu a neplatí se z něj žádné daně, nevyplňují se žádné formuláře a ani se nikde nehlásí.

Příklad: Musí se při příležitostném přivýdělku podat daňové přiznání?

Pan Novák si během roku 2021 přivydělal příležitostným pronájmem movitých věcí (zahradní techniky) v souhrnné částce 32 000 Kč. Pan Novák neuplatnil žádné výdaje. Příjmem dle § 10 zákona o dani z příjmu bude celá částka 32 000 Kč, nikoliv tedy pouze 2 000 Kč (32 000 Kč - 30 000 Kč). Základ daně dle § 10 zákona o dani z příjmu (bude nutné vyplnit přílohu č. 2 daňového přiznání) zvýší panu Novákovi jeho souhrnný daňový základ.

Přestože je pan Novák zaměstnancem, tak si z důvodu ostatního příjmu bude muset sám podat daňové přiznání za rok 2021 a daňové záležitosti za pana Nováka nebude moci vyřídit jeho zaměstnavatel v ročním zúčtování daně. K vyplnění daňového přiznání bude pan Novák od svého zaměstnavatele potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2021.

• Do kdy se podává daňové přiznání v roce 2022?

(foto: Shutterstock)

Kdy se jedná o závislou činnost?

V případě, že jsou během výkonu pracovní činnosti splněny podmínky nadřazenosti a podřazenosti a kdy při výkonu činnosti je nutné poslouchat příkazy toho, kdo platí, potom jsou splněny znaky závislé činnosti. V takových případech se nemůže jednat o příležitostný příjem a je nutné mít pro dané pracovní činnosti uzavřenu pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Za práci na černo lze dle zákona o zaměstnanosti udělit vysoké pokuty.

• Fyzické osobě vykonávající práci na černo může být uložena pokuta až ve výši 100 000 Kč. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba může obdržet za umožnění výkonu nelegální práce pokutu až ve výši 10 000 000 Kč.

Tip: Práce na dohodu v roce 2022

Příležitostný příjem nesmí být pravidelný?

Za příležitostný příjem nelze nikdy považovat nízký tisícikorunový příjem na základě živnostenského oprávnění. Přestože si zaměstnanec přivydělává samostatnou výdělečnou činností pouze v řádech tisícikorun, musí tento přivýdělek zdanit v souladu s platnou legislativou a není možné tento příjem považovat za příležitostný příjem.

Příklad: Příležitostný přivýdělek jako OSVČ?

Pan Krejčí po celý rok 2021 pracoval pro svého zaměstnavatele AB a současně si během roku přivydělával vlastní samostatnou výdělečnou činností, pro kterou vlastní živnostenské oprávnění. Příjem za rok 2021 byl z přivýdělku pouze 20 000 Kč a výdaje byly 6 000 Kč. Pan Krejčí nemůže příjem ze svého přivýdělku považovat za příležitostný příjem, přestože mu peníze na účet přišly pouze ve dvou měsících. Výkon samostatné výdělečné činnosti se nemůže nikdy považovat za příležitostný příjem.

Pan Krejčí bude muset tedy podat daňové přiznání, kde základem daně ze samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o dani z příjmu bude částka 14 000 Kč (20 000 Kč - 6 000 Kč). Dílčí základ ze samostatné výdělečné činnosti zvýší panu Krejčímu celkový základ daně. Pan Krejčí bude potřebovat k vyplnění daňového přiznání potvrzení o příjmech ze závislé činnosti od svého zaměstnavatele. Pan Krejčí bude muset vyplnit přílohu číslo jedna daňového přiznání. Dále bude muset podat pan Krejčí přehled o příjmech a výdajích na místně příslušné OSSZ (i když se z hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu sociální pojištění neplatí) a přehled o příjmech a výdajích na příslušné zdravotní pojišťovně.