Penzijním fondům se daří

Penzijní připojištění představuje doplňkový dobrovolný systém kolektivního pojištění. Přívlastek doplňkový vyjadřuje skutečnost, že tyto systémy doplňuji důchody vyplacené ze sociálního pojištění. Pro tyto systémy neexistuje žádná zřizovací povinnost, takže jsou systémy dobrovolné.

Vývoj penzijního připojištění

Penzijní připojištění je založeno na občanském principu, účast se zakládá smluvně mezi občanem starším 18 let a penzijním fondem. Penzijní fond má formu akciové společnosti. Státní podpora systému se do r. 1999 realizovala především formou státního příspěvku poskytovaného účastníkovi ze státního rozpočtu. Rovný občanský princip formou státního příspěvku umožňuje zapojit do systému penzijního připojištění nejširší veřejnost, tj. i příjmově nízké skupiny obyvatelstva a osoby, které nejsou výdělečně činné, tedy i důchodce.
Systém penzijního připojištění je státem podporován a zákonem a orgánem státního dozoru regulován, stát však negarantuje solventnost systému ani jednotlivých penzijních fondů.
V roce 1999 byla schválena novela zákona, jejímž cílem bylo zvýšení stability celého systému a prohloubení prvku dlouhodobosti v penzijním připojištění. Orgánu státního dozoru nad penzijními fondy byly svěřeny větší pravomoci, bylo zvýšeno základní jmění penzijních fondů, investice penzijních fondů byly omezeny pouze do bezpečných druhů investičních instrumentů, byl zvýšen státní příspěvek, zavedeny daňové úlevy…

Penzijní fondy a současnost

Ke konci roku 1995 penzijní připojištění nabízelo 44 penzijních fondů. V průběhu dalších let se počet fondů snižoval, a to jak z důvodu slučování do větších celků, tak likvidací. Během roku 2004 byla v sektoru penzijního připojištění realizována jedna fúze. K  1.10.2004 se sloučily PF České pojišťovny, a.s. a NOVÝ ČP PF (bývalý ABN AMRO PF) v Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Ke konci loňského roku tedy na trhu aktivně působilo 11 penzijních fondů.
Akcionářská struktura penzijních fondů byla i v roce 2004 stabilní a nedoznala závažnějších  změn. Penzijní fondy mají zázemí významných, většinou zahraničních, akcionářů operujících na českém trhu převážně v oblastech bankovnictví a pojišťovnictví. Tito akcionáři disponují v mnoha případech aktivy mnohonásobně vyššími než je objem státního rozpočtu ČR a poskytují záruku bezpečného fungování odvětví.

Trocha čísel neuškodí

Aktiva penzijních fondů zaznamenala v loňském roce nárůst o 24,36 %, což je rekord v české historii fungování odvětví. Zatímco v roce 2003 obhospodařovaly penzijní fondy 82,1 miliard Kč, v roce 2004 to bylo již 102,1 miliard, což je ovlivněno i  velkým zvýšením počtu připojištěných v minulém roce. Průměrná částka aktiv na účastníka v roce 2004 činila 34 tisíc Kč oproti 31 tisícům v roce 2003. S růstem aktiv roste i podíl majetku obhospodařovaného penzijními fondy na hrubém domácím produktu. V roce 2004 činil tento podíl cca 3,7 % odhadu HDP (2.751 miliard Kč).

Na konci roku 2004 dosáhl celkový objem shromážděných příspěvků na penzijní připojištění výše 94,2 miliard Kč. Oproti roku 2003, kdy bylo na účtech klientů 76,7 miliard Kč, to prezentuje nárůst přesahující 22 %.

Penzijní fondy oproti předcházejícímu roku rovněž generovaly vyšší zisky. Jejich souhrnný hospodářský výsledek k 31.12 2004 dosáhl 3,21 miliardy Kč, což je zvýšení o 829,7 milionů, respektive 34,9 % oproti stejnému období roku 2003, kdy zisk penzijních fondů činil 2,39 miliardy Kč.

V investování penzijních fondů převládaly již tradičně státní dluhopisy, které tvoří přes 70 % jejich portfolia. Druhou nejvyšší podíl představovaly pokladniční poukázky do nichž bylo vloženo 11,5 % svěřených prostředků. Investování v penzijním připojištění má převážně konzervativní charakter, i když se např. podíl akcii v portfoliích penzijních fondů v posledním roce poněkud zvýšil.

Pokud jde o provozní náklady penzijních fondů, odvětví vykazuje silný trend jejich postupného snižování. Jestliže například v prvním roce existence systému (1995) činily průměrné provozní náklady v poměru k celkovým aktivům 8,95 %, do roku 2003 se snížily na úroveň pouhých 1,8 % a v roce 2004 penzijní fondy stlačily tuto položku až na 1,45 %, což je historicky nejnižší výše. Uvedené výsledky znamenají vysokou a stále stoupající úroveň efektivity penzijních fondů, která by obstála i v mezinárodním srovnání. Tento trend bude jistě pokračovat v rámci konkurence mezi jednotlivými penzijními fondy, třebaže prostor pro další snižování nákladů je již dost omezený.

Zdroj: MPSV, APFČR