MMF: Většina zemí střední a východní Evropy silně poroste

Průměrné tempo růstu regionu však zůstane pod úrovní před krizí. Může tak trvat delší dobu, než se regionu podaří dohnat vyspělé evropské země. Vyhlídky růstu globální ekonomiky pro středně dlouhé období nejsou příliš příznivé a největší nadějí pro posílení růstu zemí v regionu a rychlejší přibližování životní úrovně k úrovni vyspělých zemí tak jsou strukturální reformy, dodává MMF.

Zvyšují se však i rizika. Největší brzdou růstu by mohla být stagnace eurozóny, která je největším obchodním partnerem mnoha zemí. Region by mohl utlumit také nižší růst v USA a Číně, než se nyní čeká. Nejistotu zvyšují také politická nestabilita a růst obliby populistických stran v některých zemích.

Země regionu kromě SNS a Ruska by měly pokračovat v expanzi kolem tří až čtyř procent. Růst je tažen většinou domácí spotřebou, které pomáhají podpůrné makroekonomické politiky a růst reálných mezd. Členské země EU také těží z růstu investic v důsledku lepšího využití fondů EU před jejich vypršením v roce 2015.

Ruská ekonomika loni kvůli poklesu cen ropy a západním sankcím prudce klesla a k růstu se pravděpodobně vrátí až v příštím roce. Jednotlivé země SNS by se měly začít pomalu dostávat z recese. Na ekonomiky zemí SNS má většinou negativní dopad vývoj domácí politiky, finanční problémy a slabší vnější poptávka. MMF odhaduje, že celkový pokles zemí SNS se letos zmírní na 1,5 procenta z loňských 4,25 procenta.

Novou běžnou skutečností v celém regionu by se ve středně dlouhém období mohl stát nižší růst, protože podpora od globální ekonomiky se sníží. To znamená, že tempo přibližování k životní úrovni rozvinuté Evropy bude pomalejší. K rychlejšímu smazání tohoto rozdílu potřebují země střední, východní a jihovýchodní Evropy zlepšit nabídku pracovních sil, protože v regionu hrozí vysoký úbytek lidí v produktivním věku, posílit investice a zvýšit efektivitu, dodal MMF.