Povinnost odškodňovat cestující se týká autobusových spojů, u kterých je délka jízdy delší tří hodin a které jsou zpožděné o více než 120 minut. V takových případech evropské nařízení stanoví dopravci povinnost cestujícím nabídnout možnost bezplatné pokračování do cílové stanice, nebo naopak přepravu zpět na místo, odkud vyjeli. Pokud jim to neumožní, mají cestující kromě náhrady jízdného nárok na odškodnění v podobě poloviny ceny jízdenky.
Podle Miroslava Vyky ze Svazu cestujících ve veřejné dopravě je odklad zavedení evropských standardů v ochraně cestujících jednoznačně chybou. Vloni autobusy cestovalo v ČR 345 milionů cestujících, navrhovaná ochrana by se ale týkala jen malého procenta z nich. Podle analýzy svazu totiž na mezinárodních autobusových linkách a linkách delších než je trasa Praha - Brno, které evropské podmínky splňují, by ročně mohlo cestovat zhruba dva miliony lidí.
Jen zlomek z nich by pak opět připadal na zpožděné spoje, u nichž mají cestující nárok na kompenzace. Takové počty by tuzemské dopravce těžko mohly finančně ohrozit a nepromítnou se ani do vyšších cen jízdenek, uvedl Vyka. Na druhou stranu, pokud se nějaký cestující ocitne vinou dopravce v nouzi, měl by řešení zajistit dopravce a ne aby se v takovéto situaci o sebe musel postarat cestující.
Česká republika už čtyřletou výjimku z pravidel obecně platících v západní Evropě jednou čerpala, aktuální termín vypršel na konci února. Podobná pravidla jako v autobusové dopravě platí i na železnici, kde se ale v ČR týkají pouze mezistátní přepravy. Výjimka pro vnitrostátní železniční spoje vyprší na konci roku 2019.
cfr mal