Ekonomický růst ve střední Evropě a Pobaltí by měl navzdory zlepšení prognózy mírně zpomalit z loňských 3,2 procenta. V příštím roce by jeho tempo mělo zůstat na letošní úrovni. Hlavním motorem hospodářské expanze v regionu podle EBRD zůstává domácí poptávka, kterou podporují nízké úrokové sazby, levná ropa a zlepšující se podmínky na trhu práce.
Odhad letošního růstu slovenské ekonomiky ponechala banka beze změny na 3,2 procenta. Slovenské hospodářství by podle OECD mělo nadále těžit z rozsáhlých investic. Banka upozornila, že na Slovensku se nyní chystá několik významných investičních projektů, včetně bratislavského silničního obchvatu či továrny automobilky Jaguar Land Rover.
EBRD dnes představila rovněž širší prognózu pro všech 36 rozvíjejících se zemí, ve kterých působí. Ta zahrnuje také například některé státy v jižní Evropě, Africe a Asii. Odhad letošního hospodářského růstu v těchto 36 zemích banka snížila na 1,4 procenta z dříve předpokládaných 1,6 procenta. Růst by však měl i podle zhoršené prognózy výrazně zrychlit z loňských 0,5 procenta. Napřesrok navíc EBRD počítá s dalším zrychlením na 2,5 procenta.
Banka ve své zprávě rovněž upozornila, že na řadu zemí v oblasti její působnosti má vliv uprchlická krize. Největší dopady podle ní pociťují Turecko a Jordánsko. EBRD poukázala také na rizika spojená se zpomalováním hospodářského růstu v Číně.
Ruská ekonomika by podle banky měla letos klesnout o 1,2 procenta po loňském propadu o 3,7 procenta. Rusko se nyní potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy. Hospodářskou situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. V příštím roce se nicméně ruská ekonomika podle EBRD vrátí k růstu, jehož tempo by mělo činit jedno procento.
Banka rovněž předpokládá, že řecká ekonomika v letošním roce klesne o 0,2 procenta, tedy stejným tempem jako loni. V příštím roce by však řecké hospodářství mělo podle EBRD vykázat nárůst o 2,4 procenta.