Údaje v obou případech zaostaly za odhady. U Maďarska analytici odhadovali sezónně neočištěný růst HDP na 2,25 procenta. V případě Polska se čekal meziroční růst o 3,4 procenta.
Statistici dnes také oznámili, že ve srovnání s předešlým kvartálem obě ekonomiky v prvních třech měsících roku klesly. Maďarský sezónně a kalendářně očištěný HDP se mezičtvrtletně snížil o 0,8 procenta, zatímco v předešlém kvartálu stoupl o 0,6 procenta. Podle úřadu jde o nejhorší výsledek za čtyři roky. Stojí za ním kromě jiného březnový propad stavební produkce, který činil více než 33 procent. Statistička úřadu Zsuzsanna Borosová to vysvětlila vyčerpáním prostředků z unijních fondů, ze kterých se financují projekty.
Za celý loňský rok rostla maďarská ekonomika o 2,9 procenta, oznámili také statistici.
Polský sezónně očištěný HDP klesl v prvním kvartálu mezičtvrtletně o 0,1 procenta. V předešlém čtvrtletí přitom rostl, podle zpřesněných údajů o 1,3 procenta.
Polsko zůstalo jedinou evropskou zemí, která během globální finanční krize a následné dluhové krize v Evropě nezažila hospodářskou recesi.