Těžba uhlí v Číně v dubnu klesla o více než desetinu

Peking chce v letošním roce zavřít více než 1000 uhelných dolů s celkovou roční kapacitou těžby 60 milionů tun. Čína je největším spotřebitelem uhlí na světě, poptávka však slábne, protože ekonomický růst zpomaluje a země se odvrací od fosilních paliv, aby omezila znečištění ovzduší. V příštích třech až pěti letech hodlá Čína snížit těžbu uhlí o 500 milionů tun.

S nepříznivou situací na trhu s uhlím se v poslední době potýkají těžaři po celém světě. Kvůli propadu světových cen uhlí, konkurenci levného zemního plynu a vládní ekologické regulaci krachují i největší producenti uhlí v USA a řada západoevropských zemí zavírá své poslední černouhelné doly. Nepříznivé podmínky těžce zasáhly také těžaře ve střední a východní Evropě, včetně české černouhelné společnosti OKD, kterou začátkem týdne poslal soud do úpadku.

Čínský statistický úřad dnes rovněž oznámil, že těžba ropy v Číně v dubnu meziročně klesla o 5,6 procenta na zhruba 4,04 milionu barelů denně. To je nejméně od července 2013. Těžební firmy se totiž potýkají s nízkými cenami suroviny na světovém trhu, které jsou důsledkem převisu nabídky nad poptávkou.

Nadbytek dodávek ropy na světový trh tento měsíc polevil, a to kvůli poklesu těžby v Kanadě v důsledku rozsáhlých požárů v provincii Alberta i kvůli výpadkům produkce v Nigérii a Libyi. Výraznější pokles těžby v Číně by mohl být dalším krokem ke stabilizaci situace na ropném trhu. Čína je čtvrtým největším producentem ropy na světě.

Výroba oceli v Číně v dubnu podle statistického úřadu meziročně stoupla o půl procenta na 69,4 milionu tun, z části proto, že čínské ocelárny se snažily co nejvíce využít růstu domácích cen. Podle analytiků je však oživení produkce asi jen dočasné, protože poptávka po oceli v Číně zůstává relativně slabá, upozorňuje agentura Reuters.

Čína navíc čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby domácí kapacity pro výrobu oceli omezila. Na příliv levné oceli z Číny si stěžují oceláři v celé Evropě, včetně České republiky.