Zasedání ministrů financí a centrálních bankéřů G7 se konalo v době zpomalování globálního ekonomického růstu a obav o zdraví japonské ekonomiky, která je třetí největší na světě. Pokles spotřebitelských cen a pomalý růst v rozvinutém světě zvyšuje obavy, že vlády toho nedělají dost, aby stimulovaly poptávku v době, kdy se vytrácí vliv měnové politiky.
Země se neshodly na koordinovaných akcích na podporu stagnujícího ekonomického růstu. Závěrečný postoj je takový, že je třeba vzít v úvahu podmínky jednotlivých zemí. To ukazuje na rozdílné pohledy jednotlivých zemích na to, zda dále uvolnit vládní výdaje, což prosazuje Japonsko a Kanada, ale proti je Německo.
Jednání se rovněž dotkla nefinančních rizik ekonomického růstu, jako jsou uprchlická krize, terorismus a blížící se referendum v Británii. Země G7 se shodly, že pokud se Británie v červnovém referendu rozhodne opustit EU, bude to špatné rozhodnutí, které poškodí hospodářský růst země.
Jednání se také zaměřila na boj s daňovými úniky a na dohodu o nových možnostech boje proti financování terorismu. Daňové úniky prostřednictvím daňových rájů se dostaly do centra pozornosti vlád zemí po zveřejnění tzv. Panamských dokumentů. Na veřejnost uniklo v této kauze více než 11 milionů dokumentů obsahujících jména desítek předních světových politiků, podnikatelů či sportovců, kteří prostřednictvím firem sídlících v daňových rájích ukrývali peníze před zdaněním ve své vlasti či legalizovali příjmy nejasného původu.
Součástí skupiny G7 jsou Británie, Kanada, Itálie, Francie, Německo, Japonsko a Spojené státy. Setkání se zúčastnili také představitelé Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a EU.