Sněm odborů bude jednat o zákoníku práce a tlaku na růst výdělků

Odbory do novely zákoníku práce prosazují uzákonění pětitýdenní dovolené, zrušení karenční doby - tedy neproplácení nemocenské v prvních třech dnech stonání, zvýšení odstupného či vyšší odměny za pracovní pohotovost o nedělích a svátcích. Odboráři chtějí také mít možnost zastavit výrobu, pokud by ohrožovala zdraví. Tuto pravomoc v minulosti už měli.

O zákoníku jednala minulý týden tripartita. Na podobně novely se neshodla. Pro zaměstnavatele jsou návrhy odborů nepřijatelné. Svaz průmyslu a dopravy je označil za \"maximalistické nápady\". Podle vedení svazu i hospodářské komory by změny představovaly pro firmy finanční i administrativní zátěž a ohrozily konkurenceschopnost, požadovanou větší flexibilitu ve vztazích mezi podnikem a pracovníkem by ale nezajistily.

Odbory se neshodnou se zaměstnavateli ani na růstu výdělků. Podle předáků se zvedají příliš pomalu a čeští zaměstnanci by své německé či rakouské kolegy při dosavadním tempu dohnali až v příštím století. Loni po prázdninách centrála proto zahájila kampaň Konec levné práce a tlačí na výraznější přidávání. Pro příští rok žádá deset procent. \"Kampaň je pro odbory klíčová. Pomůže celé České republice včetně politiků, kteří se za ni postaví,\" řekl ČTK předák ČMKOS Josef Středula.

Podle zaměstnavatelů Česko ale zaostává v produktivitě. Není možné přidat o deset procent, když je práce produktivnější jen o procento, uvedl už dřív Svaz průmyslu a dopravy. Odmítá také plošné zvednutí výdělků. Odbory požadují deset procent navíc pro všechny - pro lékaře, učitele, hasiče, policisty, pečovatelky či umělce.

Premiér Sobotka a jeho ČSSD s požadavkem odborů souhlasí, ale jen pro učitele a zdravotníky. Ostatním by sociální demokraté přilepšili o pět procent. Podobný pohled měli i lidovci. Podle hnutí ANO měly vybrané profese od ledna dostat pět procent navíc, ostatní pak tři procenta. Koalice se pak ale začátkem května dohodla na tom, že ve zdravotnictví poroste výdělek od ledna o deset procent.

Shoda zatím není na výši minimální mzdy. Odboráři žádají růst z nynějších 9900 na 11.500 korun. Premiér už dřív řekl, že jeho strana bude prosazovat zvýšení aspoň na 11.000 korun. Zaměstnavatelé tyto částky považují za nereálné, mluví nejvýš o 600 či 700 korunách. Požadují navázání růstu na vývoj mezd, inflace a HDP.

Sněm je nejvyšší orgán ČMKOS mezi sjezdy. Tvoří ho vedení centrály, šéfové jednotlivých odborových svazů a delegáti z regionů. Společně určují témata pro jednání s politiky, mohou ale třeba také vyhlásit generální stávku.