\"Měli jsme tu vlády, které se chlubily tím, že nezvyšovaly minimální mzdu ani o korunu. Prohlubovala se propast mezi tím, co měli lidé na sociálních dávkách, a ti, kteří přijali nejhůř placenou práci,\" uvedl Sobotka. Řekl, že ministerstvo práce už na návrhu minimální mzdy 11.000 korun od ledna pracuje.
Koalice se zatím na částce nedohodla. Sobotka uvedl, že se bude snažit vládní partnery přesvědčit. \"Nemůžeme se ve vládě přehlasovávat,\" dodal premiér.
Podle odborů musí nejnižší výdělek přesahovat sociální dávky i hranici chudoby. \"Stačilo by, kdyby vláda zvážila takové navýšení, které se rovná tomu, co si dala do programového prohlášení, tedy 40 procent průměrné mzdy,\" uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvedat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosáhla 28.152 korun, dvěma pětinám tak odpovídá 11.261 korun.
Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaký bude růst a náklady. Podle Svazu průmyslu a dopravy by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Podle zaměstnavatelů je reálné přidání o 600 či 700 korun. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům, podle šéfa svazu Jaroslava Hanáka tlak na základní službu pak zmenšuje pohyblivou motivační část.
Podle analýzy, kterou si nechala loni vypracovat Asociace samostatných odborů, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.