Původní poslanecký návrh z pera poslanců TOP 09 a Starostů počítal s tím, že by se za vynětí půdy, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec. Poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Sněmovna však na návrh zemědělského výboru přijala novelu zákona v podobě, která počítala s nižšími poplatky.
Předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) uvedl, že v případě přijetí senátní verze by se obával vzniku potenciálního developerského eldoráda ve volné krajině pod záminkou veřejné prospěšnosti. Sněmovní verze naproti tomu podle něj splňuje to podstatné, co předkladatelé požadovali. Se senátní verzí nesouhlasil ani ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něj senátní návrh půdní fond ohrožuje.
Senátoři mimo jiné doporučili, aby souhlas obce či kraje jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu nebyl třeba pro vynětí půdy v zastavěném území pro výstavbu veřejně prospěšné stavby. Neměl by být třeba ani pro individuální stavbu rodinných domů. Sněmovna však tento návrh dnes odmítla a prosadila svoji verzi novely.
\"Rodiny budou mít snadnější cestu k vlastnímu bydlení,\" řekla spoluautorka předlohy Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). \"Zatímco dnes musí, pokud si chtějí postavit dům, platit státu za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu vysoké částky, nově se tento poplatek radikálně sníží. Pozitivní věc přinese zákon také obcím a krajům, které nebudou muset státu platit poplatek za vynětí půdy pro stavbu komunikací,\" dodala.
Stavebníci budou podle přijaté novely hradit poplatek určený jen podle bonity půdy a nebude se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečních maximálně 36.000 korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun. U veřejně prospěšných staveb v zastavěném území v prolukách do půl hektaru už nemá být zapotřebí souhlas úřadů s vynětím.