Obce loni ušetřily deset miliard Kč, meziročně o tři mld. více

Největší přebytek na obyvatele vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel (2394 Kč). Celkový dluh obcí se snížil o 1,1 miliardy na 53,8 miliardy korun, což je nejnižší hodnota za posledních šest let. Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí (-7,1 procenta), k čemuž přispěl zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova.

Celkové příjmy obcí se proti roku 2014 zvýšily o šest miliard na 209 miliard korun a jsou tak nejvyšší od roku 2011. Nejvíce rostly příjmy středně velkým obcím s 500 až 999 obyvateli (o deset procent) a malým obcím s 200 až 499 obyvateli (o devět procent). Naopak nejmenším obcím se zvýšily pouze o procento, a největším obcím dokonce o procento klesly.

Nejvíce se obcím přitom zvýšily daňové příjmy (o 3,4 miliardy Kč) a příjmy z investičních dotací (rovněž o 3,4 miliardy Kč). Naopak objem ostatních příjmových položek se mírně snížil. \"Zvýšené příjmy z investičních dotací se promítl také do kapitálových výdajů obcí. Nejvíce přitom vzrostly kapitálové výdaje malých obcí, a to o 29 procent, u středně velkých obcí o 22 procent,\" uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvyšší meziroční snížení dluhu v přepočtu na obyvatele zaznamenaly obce v Jihočeském (minus osm procent) a v Královéhradeckém kraji (minus sedm procent). Naopak nejvyšší nárůst dluhu v přepočtu na obyvatele registruje kraj Vysočina (devět procent) a Ústecký kraj (čtyři procenta). Přesto má Ústecký kraj nejnižší dluh na jednoho obyvatele (4040 Kč). Následují obce v kraji Vysočina (4054 Kč) a ve Zlínském kraji (4409 Kč). Naopak nejvyšší dluh na jednoho obyvatele vykázaly obce v Libereckém (9376 Kč), v Jihomoravském (7854 Kč) a Plzeňském kraji (7164 Kč).

Hospodaření třetiny obcí je podle ratingového hodnocení výborné či velmi dobré. Polovina obcí hospodaří s průměrnými výsledky, ovšem se stabilním výhledem. Šestina obcí by naopak mohla mít problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb. \"V minulém roce pokračoval ozdravný proces obecních rozpočtů. Obce snížily dluh, opět zvýšily své kapitálové výdaje a přitom počet obcí s dluhem je téměř stejný. Na druhé straně se mírně zvýšil počet obcí se špatným ratingem C a C-. U nich existuje riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů,\" dodala Kameníčková.

Ratingové hodnocení se zlepšilo mezi rokem 2014 a 2015 u 1366 obcí. Z těchto obcí se dokonce o dva stupně zlepšily například obce Chlebičov, Prakšice a Vintířov, které navíc dosáhly na nejvyšší stupeň A. \"Na zlepšení ratingu hospodaření obcí se obvykle nejvíce podílí snížení dluhu, zvýšení majetku, přebytkový rozpočet a kladný hospodářský výsledek,\" upozornil manažer služby iRating obcí CRIF Luděk Mácha.