Ministerstvo rovněž zavádí antidumpingová cla ve výši tři až 92 procent na producenty ocele odolné vůči korozi z Itálie, Indie, Jižní Koreje a Tchaj-wanu. V roce 2015 dovoz produktů ocele odolné vůči korozi z pěti zemí, kterých se týká clo, činil 1,87 miliardy USD (45,2 miliardy Kč). Z toho 500 milionů USD připadlo na Čínu.
Finální clo vůči čínské oceli nahrazuje předběžné clo ve výši 256 procent, která vláda zavedla v prosinci 2015.
Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že je mimořádně nespokojené a rozhodnutí USA označilo za iracionální. Podle něj poškozuje spolupráci mezi oběma zeměmi. Peking obvinil USA, že diskriminují výrobce z Číny, protože používají nesprávné standardy pro rozhodování o výrobních nákladech a o tom, jaké by ceny měly být. \"Čína podnikne všechny nutné kroky a bude usilovat o spravedlivé zacházení a ochránění práv firem,\" uvedlo čínské ministerstvo v prohlášení. Žádné další podrobnosti však neoznámilo.
Spojené státy minulý týden rozhodly o uvalení finálního dovozního cla ve výši více než 500 procent na čínskou zastudena válcovanou plochou ocel. Ta se používá pro výrobu automobilových karosérií a spotřebičů.
Obchodní napětí mezi USA a Čínou v ocelářském sektoru se v poslední době stupňuje. Firmy z USA i z Evropy tvrdí, že Čína deformuje světové ceny, protože kvůli zpomalování poptávky na domácím trhu se snaží prodat svou nadprodukci v zahraničí za dumpingové ceny. Čína ale taková obvinění odmítá a tvrdí, že čínské ocelárny jsou efektivnější a mají mnohem nižší náklady než jejich zahraniční konkurenti.
Peking slíbil, že sníží v příštích pěti letech roční kapacitu výroby ocele o 100 až 150 milionů tun. Minulý týden však prohlásil, že bude pokračovat s plánem daňových slev pro ocelárny, aby podpořil restrukturalizaci sektoru. Čína je největším producentem oceli na světě, více než polovina velkých oceláren tam ale byla loni ztrátová.
Také Evropská unie spustila v květnu po stížnosti místních oceláren vlastní vyšetřování dovozu čínské ocele. Na příliv levné ocele z Číny si stěžují i čeští oceláři.