Rusnok: Konec intervencí se bude ČNB snažit předem ohlásit

Podle současných odhadů banky by měly intervence skončit v průběhu příštího roku. Pokud by se je však nedařilo ukončit a hrozila by v ČR deflace, spíše se Rusnok přiklání k eventuální změně cílení kurzu měny než k záporným úrokovým sazbám. Takový vývoj je ale podle něj velmi málo pravděpodobný.

\"Preferoval bych být předvídatelný. A říct ano, tehdy a tehdy přestaneme intervenovat. Ale pozor, vyhrazujeme si právo zasáhnout v případě extrémní volatility nějakých nesmyslných skoků,\" řekl budoucí guvernér. ČNB podle něj ale nebude hodnotit prvotní změny, spíše až problémy, které by se objevily v řádu několika dní či týdnů po opuštění systému intervencí.

Pokud by se podle něj nedařilo dosáhnout plánované tuzemské inflace v řádu 1,5 až dvou procent, musela by podle něj ČNB intervence prodloužit. Zatím se ale počítá s jejich koncem během příštího roku.

V případě prohlubování evropské deflace by podle něj nejspíš nepomohly domácí záporné úrokové sazby. \"Jejich působení pro uvolnění měnových podmínek je dost omezené, a specificky u nás. Pak by se teoreticky nabízelo posunutí kurzového závazku o stupínek dále, ale to se mi v tuto chvíli jeví jako velmi málo pravděpodobný scénář,\" dodal Rusnok.

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura asi za 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka neintervenovala, v listopadu za zhruba deset miliard korun, v prosinci za 42 miliard korun, v lednu za více než 58 miliard korun a v únoru za zhruba 17 miliard korun.

Rusnok ve funkci od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován. Zároveň Rusnok kvůli jmenování guvernérem zkrátil své první funkční období člena bankovní rady. Evropské právo totiž vyžaduje, aby guvernér národní centrální banky byl jmenován alespoň na funkční období pěti let. Rusnokovi, kterého prezident Miloš Zeman členem rady jmenoval v březnu 2014, ale zbývaly do konce mandátu pouze čtyři roky. Proto Rusnok své první funkční období zkrátil a prezident ho vzápětí jmenoval na dalších šest let. V radě ČNB tak bude působit do konce června 2022.