Ve městech žilo v Evropské unii loni přibližně 124 milionů ekonomicky aktivních lidí mezi 20 až 64 lety, tedy 41 procent celkové populace EU v tomto věkovém rozmezí. Zaměstnání z nich mělo 70 procent.
Ve dvou zemích unie žila v roce 2015 ve velkých městech nadpoloviční většina ekonomicky aktivních obyvatel: ve Velké Británii je to 60 procent a na Kypru 54 procent.
Naopak nejméně - jen každý pátý - to byl na na Slovensku (19 procent), ve Slovinsku (20 procent) a v Lucembursku (21 procent). Pro Česko uvádí Eurostat hodnotu 30 procent.
V průměru 70 procent ekonomicky aktivních obyvatel měst mělo loni práci, nejvyšší podíl zaměstnaných vykázalo Švédsko (79,8 procenta), nejnižší krizí stále postižené Řecko (53 procent). Česko bylo v tomto ohledu nadprůměrné, práci mělo 75,4 procenta obyvatel měst mezi 20 a 64 lety.
Ve většině členských zemí je přitom podle Eurostatu zaměstnanost ve městech vyšší než ve venkovských oblastech, největší rozdíl zaznamenali statistici v Bulharsku (16,7 procenta) a Litvě (10,5 procenta). V Belgii, Rakousku, Německu, Řecku, Francii, Nizozemsku a Velké Británii byla naopak zaměstnanost na venkově o několik procent vyšší než ve městech.
Česko je přitom zemí, kde obyvatelům měst z celé EU loni nejméně hrozila chudoba, ohroženo jí bylo 13,9 procenta, uvedl Eurostat. Na Slovensku to bylo 15 procent, v Lucembursku 16,1 procenta a ve Finsku 16,6 procenta. Naopak v Řecku byl podíl městských obyvatel ohrožených chudobou nejvyšší (34,1 procenta), následovalo Bulharsko (30 procent), Belgie (28,6 procenta), Rakousko (28,3 procenta), Rumunsko (28,3 procenta) a Itálie (27,8 procenta).