Poslanci KSČM a Úsvitu chtějí zpřísnit prokazování původu majetku

K pozměňovacím návrhům se při dnešním druhém sněmovní čtení předlohy přihlásili Zdeněk Ondráček (KSČM) a Marek Černoch (Úsvit). Dolní komora by o ní mohla rozhodnout ještě na nynější schůzi.

Zákon dá finanční správě možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve poplatníka k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní. Ondráček navrhuje, aby hranice činila pět milionů korun.

Ústavně-právní výbor už dřív jeho úpravu nepodpořil. Zástupci ministerstva financí poukazovali na to, že by vyšší počet případů zvýšil administrativní zátěž a snížil by efektivitu prokazování majetku. Argumentovali také tím, že sedmimilionová mez je koaličním kompromisem.

Navrhovaná norma předpokládá, že pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat. Podle Ondráčka není výše penále dostatečná a od zatajování majetku neodradí. Sazby chce zvýšit na 80 a 160 procent. \"Porušovat daňovou povinnost se prostě nesmí nikdy a nikomu vyplácet,\" uvedl.

Černoch chce, aby se finanční správa mohla zabývat majetky nabytými až čtvrtstoletí do minulosti. Vláda v podstatě navrhuje tři roky, což je základní délka lhůty pro stanovení daně. Pokud uplyne, daň už není možné vyměřit. \"To by však znamenalo, že by nelegální přesuny majetku, ke kterým došlo v posledních 25 letech mimo poslední tři roky, tak byly fakticky legalizovány,\" stojí ve zdůvodnění návrhu Úsvitu.

Rozpočtový i právní výbor doporučily plénu předlohu s některými menšími úpravami přijmout. Poslanci pravicové opozice poukazují na její možnou protiústavnost. Kritika se ale ozývá i z opačné strany, když norma podle některých členů dolní komory de facto legalizuje majetek nabytý nezákonně.

Právní výbor chce změnit sazbu za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Vláda chce horní hranici zvýšit z jednoho roku vězení na tři roky, a to kvůli prodloužení promlčecí lhůty. Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ale ve výboru prosadila ponechání jednoho roku, aby tato sazba byla souměřitelná se sazbami jiných trestných činů podobné kategorie. Vládní i Válkové úprava umožňuje dát nově i peněžitý trest.