Stavebníci budou za vynětí z fondu hradit poplatek určený jen podle bonity půdy a nebude se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečních maximálně 36.000 korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun. U veřejně prospěšných staveb v zastavěném území v prolukách do půl hektaru už nemá být zapotřebí souhlas úřadů s vynětím.
Původní poslanecký návrh zákona z pera poslanců TOP 09 a Starostů počítal s tím, že by se vůbec neplatilo za vynětí půdy, kde výstavbu umožňuje územní plán. Poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Sněmovna však na návrh svého zemědělského výboru přijala normu v podobě, která počítala s nižšími poplatky.
Senátoři při projednávání zákona navrhli zrušit souhlas úřadů s vynětím půdy uvnitř zastavěných částí obcí pro rodinné domy i veřejně prospěšné stavby. Tím by se poplatky v těchto případech ani nestanovovaly. Sněmovna však tento návrh 24. května odmítla a prosadila svoji verzi.
Ekologové již dříve varovali, že pokud bude zákon přijat, bude v Česku orná půda bude mizet rychleji. Podle ekologů přitom od 60. let minulého století zmizela v Česku zemědělská půda o výměře 290.000 hektarů.
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
Hybridní už je také Tatra. Vzduchem chlazenému dieselu o výkonu 408 koní pomáhá elektromotor nabízející dalších 680 koní
Luxus téměř západní: Vlády celé socialistické soustavy dostaly k dispozici GAZ 13 Čajku
První generace Škody Octavia je legenda a každý s ní jezdil. Jak dobře tohle auto ale znáte? Kvíz vás prověří
Zatočí Donald Trump s evropskými automobilkami a s elektromobily? Jeho návrat do úřadu není dobrá zpráva
