Postavení lidí, kteří si berou úvěry, bude asi silnější

Úvěr by měl podle návrhu zákona věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností.

V doprovodné normě poslanci navíc poslanci schválili úpravu rozpočtového výboru, podle níž mají spory u smluv ze spotřebitelských úvěrů rozhodovat výhradně soudy. Vyškrtli možnost jejich řešení u rozhodců, tedy arbitrážemi.

Při dřívějším splacení dluhu bude mít poskytovatel právo pouze na takzvané účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasnou úhradou objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma.

V případě prodlení splátek bude moci poskytovatel celkově naúčtovat podle předlohy penále a smluvní pokuty jen do 50 procent z výše úvěru, nejvýše však 200.000 korun. Snížení procentní výše Sněmovna přijala na návrh rozpočtového výboru, vláda původně navrhovala 70 procent. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura neuspěl s návrhem na vypuštění horní dvousettisícové hranice. Zákon bude ohledně smluvních pokut platit i zpětně.

Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy budou moci lidé zdarma splatit podle schváleného návrhu Václava Votavy (ČSSD) až čtvrtinu hypotéky, původní předloha předpokládala pětinu. Za to si nyní banky účtují často vysoké poplatky. Banky také budou muset už v reklamě říct, kolik bude hypotéka skutečně stát a tuto informaci budou muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy. Votava navíc prosadil úpravu, podle níž budou moci lidé splatit jednorázově hypotéku při prodeji nemovitosti. Operaci by mohli provést nejdříve po dvou letech trvání úvěrové smlouvy. Náhrada nákladů by činila procento z předčasně splacené částky, nejvýše však 50.000 korun.

Předloha zvyšuje nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Dosud je toto podnikání živností, kterou může vykonávat prakticky kdokoli - nyní jde o více než 60.000 osob. Poskytovatelé budou muset například mít základní kapitál aspoň 20 milionů korun. Návrhy právního výboru a Marka Bendy (ODS) na jeho snížení na 15 milionů nebo pět milionů korun poslanci odmítli. Předloha taky klade vyšší nároky na odbornost zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů.

Kontrolu úvěrových firem by místo České obchodní inspekce měla provádět Česká národní banka, jež taky bude vydávat licence. Zpravodaj zákona Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) prosadil úpravu, podle níž se bude centrální banka zabývat i nelegálním poskytováním úvěrů. Firmám a jednotlivcům by za takový prohřešek hrozila až dvacetimilionová pokuta. Zákon u takových úvěrových smluv uvádí, že nepožívají právní ochrany a věřitel by měl nárok jen na jistinu bez úroku a sankcí. Na Klaškův návrh by se navíc měly zrušit odměny za nalezení nových pracovníků do distribuční sítě poskytovatelů úvěrů. Opoziční Úsvit neuspěl s návrhem uzákonit horní hranici roční procentní sazby nákladů (RPSN).