OECD: Odchod Británie by snížil ekonomický výkon EU o jedno pct

OECD celkově ponechala výhled ekonomického růstu eurozóny v letošním roce na 1,6 procenta a příští rok čeká mírné zrychlení na 1,7 procenta, za předpokladu, že Británie zůstane v EU. Celá EU podle organizace vyspělých zemí světa se sídlem v Paříži poroste o 1,8 procenta letos a o 1,9 procenta příští rok.

“Evropa má nejhorší fázi krize za sebou, pro podporu plnohodnotného oživení, které prospěje všem Evropanům ale musí dělat mnohem více,\" řekl ke zprávě generální tajemník OECD Angel Gurría.

ECB by podle OECD měla být připravena dál snížit úrokové sazby, zejména depozitní sazbu, kterou drží už delší dobu v záporném pásmu. Udělat by to měla v případě jakýchkoli negativních ekonomických vlivů a v případě, že inflace nebude růst směrem k dvouprocentnímu cíli banky tak, jak ECB předpokládá. ECB nyní čeká, že průměrná míra inflace v eurozóně příští rok vzroste na 1,2 procenta z letošních předpokládaných 0,2 procenta.

ECB v březnu snížila základní úrokovou sazbu na nulu a depozitní sazbu, kterou účtuje na krátkodobé vklady komerčních bank, srazila hlouběji do záporného pásma na minus 0,4 procenta. Rok trvající program nákupů dluhopisů zvýšila na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu Kč) a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů nově i dluhopisy firemní.

OECD ale upozornila na to, že blahodárnému vlivu uvolněné měnové politiky ECB na firmy a celou ekonomiku brání problémy některých bank, zejména v Řecku a Itálii. Organizace proto navrhuje motivovat tyto banky k rychlému řešení špatných úvěrů. Evropské instituce by mohly v řešení pomoci například založením společnosti, která by tato špatná aktiva od bank odkupovala.