K novému rozhodnutí řídícího výboru přispěly výsledky měření intenzity dopravy, který si ministerstvo zadalo. Podle nich je podíl vozidel nad 7,5 tuny a do 12 tun na růstu dopravních výkonů zanedbatelný. Náklady na správu systému pro vybírání peněz od vozidel nad 7,5 tuny by tak podle ministra očekávaný výnos z plateb těchto středně velkých nákladních vozidel ani nepokryl.
Podle výzkumu má nejvyšší podíl z nákladních vozidel na dálnicích kategorie těžkých kamionů nad 12 tun, tedy vozidel se čtyřmi a více nápravami, kterých jezdí po českých dálnicích 15,5 procenta ze všech uživatelů tohoto typu silnic. Středně velká nákladní vozidla nad 7,5 tuny se na provozu na dálnicích podílejí z 6,8 procenta a vozy nad 3,5 tuny do 7,5 tuny tvoří 6,3 procenta uživatelů dálnic.
Podle Šimonovského také řídící výbor složený ze zástupců několika ministerstev dospěl k závěru, že mýtné by se mělo v první fázi vybírat na 2100 km českých dálnic a silnic, a nikoli na 970 km dálnic a rychlostních komunikací, jak se předpokládalo dosud. Legislativa EU sice zatím umožňuje zpoplatnění jen víceproudých silnic, kterých je v ČR právě 970 km, podle Šimonovského však EU umožní Česku také zpoplatnění těch silnic první třídy, které chce v dohledné době asi deseti let rozšířit a postavit z nich víceproudé silnice, tedy rychlostní komunikace nebo dálnice.
Podle Šimonovského ale platí, že čím větší rozsah sítě bude chtít Česko do systému v první fázi zařadit, tím později se podaří elektronické mýtné spustit. Ministr přesto věří, že se do konce roku podaří vybrat dodavatele systému a v příštím roce by mohla začít instalace zařízení pro měření. V průběhu příštího roku by tak mohl být systém zkušebně spuštěn.
Systém, kterým se bude mýtné v ČR měřit, vzejde až ze soutěže na dodavatele. Je tedy možné, že se mýtné bude měřit podobně jako v Rakousku mikrovlnnou technologií, nebo jako v Německu přes satelit. Soutěž má být technologicky neutrální. Státu půjde hlavně o to, aby byl dodavatel schopen spustit systém co nejdříve a aby za něj zaplatil co nejméně.