Kapacita výroby elektřiny z jádra loni vzrostla nejvíce za 25 let

\"Nikdy jsme nezaznamenali takový nárůst další jaderné kapacity, zejména díky Číně, Jižní Koreji a Rusku,\" prohlásil Birol na jaderné konferenci v Paříži. \"Ukazuje se, že díky správným opatřením se jaderná kapacita může zvýšit,\" citovala jej agentura Reuters.

Světový jaderný svaz loni v září odhadl, že v příštích 20 letech by kapacita výroby elektřiny z jádra mohla po celém světě vzrůst o více než 45 procent. Mnoho zemí plánuje výstavbu nových jaderných elektráren v rámci snah zajistit si dostatek elektřiny a snížit emise skleníkových plynů. Podle odhadu svazu se do roku 2035 zvýší kapacita jaderných elektráren na 552 gigawattů (GWe) z tehdejších 379 GWe.

Čínská jaderná společnost CGN Power nedávno uvedla, že celkový výkon jaderné energetiky v Číně by měl do roku 2030 stoupnout na 120 až 150 gigawattů, což je čtyř a pětinásobek současného stavu. Znamenalo by to, že Čína musí postavit osm až deset jaderných bloků ročně. Jádro se na výrobě elektrické energie v Číně v současné době podílí méně než dvěma procenty, Peking ale plánuje tento podíl výrazně zvýšit.

IEA považuje jadernou energetiku za důležitý prvek při omezování emisí skleníkových plynů. Elektřina z jádra je podle ní jedním z největších zdrojů energie s nízkými emisemi uhlíku, v průměru jedna jaderná elektrárna vyrobí tolik elektřiny jako 4000 větrných turbin.

V Evropě je však od jaderného neštěstí v japonské elektrárně Fukušima z roku 2011 výroba elektřiny z jádra politicky kontroverzním tématem. Po tomto neštěstí například Německo oznámilo, že do roku 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny. Snahy Finska a Francie o výstavbu nových reaktorů za využití nejnovější technologie se potýkají s velkým zpožděním a nadměrnými náklady. Za velmi kontroverzní je považován také plán Británie postavit jadernou elektrárnu s francouzským reaktorem.