V novele zákona o zaměstnanosti vláda upravila příslušný paragraf. Předloha tak podle ní uvedené vztahy jasně definuje, a částečně tak zmírňuje současný zákaz takzvaného švarcsystému.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) již dříve zmínil příklad, podle něhož má vést hranice mezi najímáním živnostníků a zaměstnaneckým vztahem. Jde o vztah, kdy firma bude moci bez rizika vysoké pokuty dát práci truhláři, který pracuje na živnostenský list a má doma soustruh. Nebude moci ale najímat majitele živnostenského listu, který dochází do firmy pracovat na jejích strojích. ODS ale upozorňuje, že v praxi jsou tyto vztahy daleko složitější.
Opačný názor na takzvaný švarcsystém má Senát. Odpůrci zákazu trvají na tom, že takzvaný švarcsystém dokážou dostatečně postihovat finanční úřady podle zákona o správě daní a poplatků. V Senátu se o zrušení zákazu zasadili především senátoři ODS a jednotlivci z ostatních frakcí vyjma ČSSD.
"Všude na světě je mezi zaměstnanci a živnostníky nějaké rozhraní, změnit to lze jen v kontextu větších reforem důchodového zabezpečení, sociálního pojištění a daňových reforem. Nelze tyto kroky udělat jen tak, ze dne na den nebo z roku na rok," uvedl již před časem v Senátu ministr Škromach. Vládní úprava zákazu je přijatelná i pro zástupce zaměstnavatelů.
Uplatňování takzvaného švarcsystému je zakázáno již od 90. let. Od loňského podzimu se za to ale zvýšila pokuta až na dva miliony korun. Vláda se až letos pod tlakem rozhodla podmínky zaměstnávání živnostníků jasněji definovat. Podnikatelé prý přes zákaz praktikují švarcsystém kvůli úsporám, protože za živnostníka nemusejí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Podle odhadů hospodářské komory tak firma může ušetřit zhruba 100.000 ročně za osobu.