Vláda projedná návrh na další zvýšení slev na děti

Ministerstvo financí navrhuje zvýšení daňové slevy na druhé a další dítě v souvislosti s programovým prohlášením vlády. Příští rok by tak mělo zvýhodnění na druhé dítě stoupnout o 200 Kč měsíčně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně ve srovnání s letošním rokem. \"Další zvýšení částek daňového zvýhodnění na vyživované dítě pro rok 2018 a další léta není zatím předpokládáno,\" uvedl úřad. Pro rodiny s jedním dítětem se nic nemění.

MF navrhuje i zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti tak, že se příjmy z nájmu a kapitálového majetku nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný pro získání bonusu. \"Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují ´aktivních příjmů´, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti,\" uvádí předkládací zpráva.

Nyní může daňový bonus na vyživované dítě uplatnit poplatník, pokud jeho roční příjmy dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy. Do limitu se započítají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z nájmu i kapitálového majetku. Změnu si vyžádal rostoucí počet podvodů v souvislosti s bonusem a rostoucí objem vyplácených bonusů.

Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění slevy na dítě se daň kvůli nízkým příjmům dostane do záporné hodnoty. Stát pak tuto \"zápornou daň\" vyplatí - ročně to může být až 60.000 korun.

MF také navrhuje stanovit pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2500 Kč) obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce. To znamená, že tyto příjmy budou podléhat srážkové dani 15 procent a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob.

V souvislosti s možností výplaty částečného odbytného podle zákona o doplňkovém penzijním spoření MF navrhuje odejmout daňovou podporu u tohoto finančního produktu tak, aby byly nastaveny stejné podmínky jako u daňového režimu soukromého životního pojištění.

V případě zákona o DPH MF zavádí nově institut tzv. nespolehlivé osoby. Tou se může stát fyzická nebo právnická osoba, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Nespolehlivou osobou se ze zákona také stane nespolehlivý plátce DPH, jehož registrace k DPH byla zrušena. Označení nespolehlivého plátce zavedl zákon v roce 2013.

Za nespolehlivou je nyní považována například firma, která dluží za poslední minimálně tři měsíce na DPH více než 500.000 korun. Za nespolehlivou je považována i ta firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Počet nespolehlivých plátců v registru plátců daně z přidané hodnoty loni stoupl o 3401 firem na 3554.

Proti daňovým únikům navrhuje MF rozšířit přenesenou daňovou povinnost, a to o případy, kdy jsou obchody hrazeny virtuální měnou. Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.

Balík zákonů také dále mění například místní poplatky. Obce by tak měly mít možnost obecně závaznou vyhláškou stanovit sazbu poplatku za vjezd do vybraných částí měst vyšší než dosud. MF navrhuje růst z maximálních 20 na 200 korun.

Vývoj výše ročního daňového zvýhodnění u dětí v letech 2014 až 2017:

Výše zvýhodnění v Kč 2014 2015 2016 2017 jedno 13.404 13.404 13.404 13.404 druhé 13.404 15.804 17.004 19.404 třetí a každé další 13.404 17.004 20.604 24.204

Zdroj: MF