MF: Náklady na přechod ČR na tržní ekonomiku překročí 700 mld Kč

Největší objem peněz musel stát vynaložit na záchranu bank, a to téměř 400 miliard korun. Dalších asi 137 miliard Kč směřovalo na pomoc podnikům a 50 miliard putovalo do sektoru domácností. Dalších 135 miliard korun stát vynaložil na úroky, náklady na privatizaci nebo na správu a dobývání pohledávek.

Již tato částka dává dohromady více než 700 miliard korun, které museli Češi zaplatit za přechod ke kapitalismu a chyby, které při tom vznikly. Stát však i nadále eviduje přes 180 miliard korun nestandardních záruk v čele se zárukou za IPB.

Naopak z transformačních institucí by stát mohl získat výnosy, které studie odhaduje na více než 60 miliard korun Kč. Jen v letošním roce se prý náklady na transformaci díky různým výnosům sníží asi o sedm miliard korun.

Podle ministerstva financí je výše celkových nákladů transformace pouze orientační. Přesné náklady není možné určit mimo jiné kvůli složitému systému finančních vazeb mezi transformačními institucemi. Do částky také nebyly započítané náklady v rámci veřejných rozpočtů, tedy například pomoc obcím nebo krajům. Celou studii zveřejní MF ve čtvrtek ráno na internetových stránkách.

Podle ekonoma Davida Marka z Patria Online lze za určité náklady transformace české ekonomiky považovat celý veřejný dluh ČR, který již překročil jeden bilion korun a dále rychle roste. Do nákladů by podle něj šly zahrnout i ztráty z nevhodné legislativy, například z příliš dlouhých zápisů do obchodních rejstříků, konkurzů, problémů v obchodním zákoníku a v zákoníku práce. Další ztráty podle Marka vznikly špatnou správou společností při kuponové privatizaci.

ČR na rozdíl od dalších postkomunistických států zvolila pomalejší a méně radikální cestu transformace. Někteří ekonomové tvrdí, že největší chybou byla pozdní privatizace bank, což způsobilo stamiliardové náklady na jejich sanaci.

Nevýhodou urychleného prodeje bank by zase byl větší krátkodobý propad ekonomiky a dřívější růst nezaměstnanosti. Při pohledu zpět je podle Marka patrné, že okolním státům se přechod na tržní ekonomiku podařil o něco lépe. Zatímco česká ekonomika vzrostla od revoluce o 14 procent, Slovensko a Maďarsko zvýšily HDP asi o pětinu a Polsko o 42 procent.

Zcela prý neuspěje ani argument, že tyto státy rostly z nižšího hospodářského základu. Slovinsko bylo v roce 1989 zhruba stejně bohaté jako ČR, a přesto se jeho výkon za posledních 15 let zvýšil o 29 procent, tedy dvojnásobně ve srovnání s ČR.