Hypotéky v ČR jsou laciné, bydlení je ale méně dostupné než v EU

Podle Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance není "lacinost" hypotéky rozhodující. "Rozhodující je, jakou váhu mají výdaje na bydlení, respektive kolik úspor lidem zbude po uhrazení hypotéky," řekla. V případě, že se Čech s průměrným příjmem, který se pohybuje kolem 18.500 korun hrubého měsíčně, rozhodne pro koupi staršího jednopokojového bytu v Praze za 1,2 milionu korun, musí počítat s tím, že splátka hypotečního úvěru "spolkne" značnou část jeho příjmu.

Splátka hypotéky za 1,2 milionu korun na 25 let s pětiletou fixací úrokové sazby se podle ankety ČTK mezi českými bankami pohybuje kolem 7000 korun měsíčně. Dostupnost bydlení v ČR je tak výrazně menší než v EU. Například malý levný byt v Berlíně by Němec s průměrným příjmem 2800 eur (asi 83.800 korun) mohl pořídit za zhruba 47.000 eur (1,4 milionu korun), což je jen o 200.000 korun více než v Praze.

Splácel by ale nikoliv 25, nýbrž 20 let, neboť to je v Německu obvyklá nejdelší doba splátek a podle německé makléřské společnosti Dr. Klein by měsíční splátka činila 298 eur (zhruba 8900 korun). Zatímco u Čecha by splátka hypotečního úvěru činila téměř 38 procent jeho průměrného hrubého příjmu, Němec by bance měsíčně odvedl zhruba jen desetinu své mzdy. Češi však nemusí zoufat. Podobná situace je i v ostatních zemích střední a východní Evropy. Vyšší ceny nemovitostí ve srovnání s jinými novými členskými státy EU však obyvatele ČR mírně znevýhodňují.

Například cena staršího jednopokojového bytu o rozměru asi 30 metrů čtverečních mimo centrum Varšavy se pohybuje kolem 80.000 zlotých (zhruba 560.000 korun). Průměrný Polák si podle polského statistického úřadu nyní vydělá měsíčně necelých 2500 zlotých hrubého (17.800 korun). Žadatel, který nemá žádnou hotovost, bude po dobu 25 let hypotéku u polské mBanky hradit měsíční splátkou ve výši 570 zlotých (asi 4000 korun), což je zhruba 22,5 procenta jeho příjmu. Bydlení je tak v Polsku relativně dostupnější než v Česku.

Přesto zájem o hypotéky v ČR roste o několik desítek procent ročně. Ekonomové navíc předpokládají, že dostupnost bydlení se v závislosti na nízkých úrokových sazbách a rostoucí ekonomice v ČR postupně zlepší. Mírné ochlazení zájmu o úvěry na bydlení by naopak mohlo nastat v případě připravované deregulace nájemného a následným rozšířením nabídky bydlení.