Každý druhý člověk si myslí, že dostává za svou práci odpovídající částku. Přidáno by sice chtělo dostat 44 procent lidí, ale skromně, podotýká MfD. Stačilo by zvýšení mzdy o 3000 až 4000 korun. Nejvíc by si to přáli lidé s nejnižšími příjmy do 7500 korun. Tři lidé ze sta dokonce připouštějí, že berou víc, než by měli.
Ze statistik je patrné, kam všechny vydělané peníze putují, dodává MfD. Češi utratí zhruba pětinu příjmu za jídlo, stejnou pětinu vydají za bydlení. Rychle ovšem rostou i výdaje za telefonování a internet, vyšší jsou i investice do zdraví. Naopak výdaje za oblečení klesají.
V průzkumu SC&C tři čtvrtiny Čechů také uvedly, že je jejich zaměstnání baví. Jen šest procent lidí říká, že je práce vůbec netěší. Nejméně baví ženy s příjmem do 7500 korun, tedy prodavačky v supermarketech nebo šičky v dílnách, dodává MfD. Naopak nejvíc baví vysokoškolsky vzdělané muže s příjmy nad 15.000 korun.
Třináct procent lidí přiznává, že v pracovní době stráví víc než hodinu denně jinou činností než prací, tedy surfováním po zábavných stránkách internetu, vyřizováním soukromých telefonátů nebo kouřením. Čtvrtina lidí naopak tvrdí, že se skoro nezastaví.
Průzkum se zaměřil i na oblibu nadřízených. Sedm procent lidí si myslí, že jejich nadřízený je úplně neschopný. Čtvrtina Čechů o svých šéfech tvrdí, že jsou spíše neschopní. A tři čtvrtiny lidí si myslí, že jejich šéf je správný člověk na svém místě.