MF: Tržby hazardních her loni stouply o 8,5 procenta na 84,6 mld.

Vyšší zájem byl o technická zařízení, výherní hrací přístroje a kasina, naopak odliv peněz zaznamenaly loterie a kurzové sázení. V porovnání s posledními dvěma roky, zvláště loňskem, se tempo růstu trhu zmírnilo. "Šlo o průměrný rok," uvedl náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

Největší oblibě se nadále těšily výherní automaty, kterými loni proteklo takřka 47,8 miliardy korun, což bylo o 8,2 procenta více než před rokem. Počet výherních skříní se dle odhadu ministerstva blíží padesátitisícové hranici, kterou by měl překročit příští rok.

Nejrychlejším tempem se rozvíjela technická zařízení, kde vsazená částka meziročně stoupla o dvě třetiny nad devět miliard korun. "Hlavním tahounem v této oblasti jsou elektromechanické rulety, do budoucna bude rychle růst význam videoloterijních terminálů," podotkl Prouza. K provozu centrálně řízených videoterminálů, se kterými loni přišla jako první Sazka, má nyní povolení již pět firem.

Pozvolný útlum z posledních dvou let zastavila kasina, která loni utržila takřka 11 miliard korun a více než devítiprocentním růstem překonala průměrný výkon trhu.

Propad naopak postihl hlavně oblast loterií, kde je hlavním hráčem Sazka. Lidé loni utratili šest miliard korun, o 13,6 procenta méně proti roku 2003. Nečekaný útlum postihl i kurzové sázení, kde objem vkladů klesl o pět procent na 10,6 miliardy korun. Sázkové kanceláře přitom počítaly s další rekordní hodnotou. Organizátory nezachránilo ani překotné budování sázkových poboček a sportbarů, jejichž počet již předčí obchodní síť pošty.