Bankovní poplatky jsou v ČR ve srovnání se sousedními zeměmi průměrné. Nejvíce peněžním ústavům zřejmě odvedou Němci (téměř 3000 korun). O mnoho lépe na tom nejsou ani Poláci, kteří bankám platí zhruba 2700 korun ročně. Relativně nejnižší poplatky nabízejí slovenské banky. Slováci bankám odvedou každý rok necelých 1500 korun. Průzkum tak na první pohled nedává za pravdu kritikům českých bank, že jejich poplatky jsou přemrštěné a neodůvodněné.
Ekonomové však upozorňují, že v Česku je daleko menší kupní síla než ve zbytku Evropy, což potvrzuje i srovnání výše poplatků s velikostí HDP na obyvatele, které pro Česko vyznívá nepříznivě. Hůře si stojí jen Čína a Polsko. V těsném závěsu za Českem je Slovensko. Naopak nejlépe opět dopadli Nizozemci.
Podle Pavla Nesejta ze serveru Finance.cz je právě zvýšení poplatků českými bankami klientům nejjednodušší způsob, jak dostát svým plánům na výši ročního zisku. "Balíčky v řádu stokorun měsíčně jsou pro klienty mnohdy jedinou volbou, protože využívání služeb jednotlivě je ještě dražší," řekl ČTK.
Podle něj neuspěje ani obhajoba bank, že klienti v západní Evropě mají vyšší úložky, a zahraniční banky tudíž vyšší zisky. "Argument o nízkých úrocích také neuspěje, protože rozdíl mezi úrokem placeným a přijatým je dostatečně vysoký na slušný zisk," dodal Nesejt.
Podle Miriam Hanákové ze společnosti Benefita může být navíc skutečnost, že lidé v západní Evropě mají uložené mnohem vyšší částky, způsobena tím, že úrokové výnosy těchto vkladů nejsou znevýhodňovány poplatky. "Navíc úrokové sazby vkladových účtů v tuzemských bankách nejsou schopny kopírovat ani inflaci, nemluvě o tom, že ten pranízký úrok je ještě zdaněn," dodala.
Ekonomové ale upozorňují, že změna k lepšímu v ČR nastane zřejmě až za několik let. Na výši poplatků údajně nic nezmění ani rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který ve čtvrtek zahájil správní řízení s ČSOB, Českou spořitelnou a Komerční bankou. ÚOHS banky zkoumá kvůli podezření z kartelové dohody v oblasti poplatků
Obyvatelé ČR se tak mohou uklidňovat tvrzením autorů studie, že výše poplatků roste ve většině sledovaných zemí. V eurozóně poplatky loni zdražily v průměru o tři procenta. Nejvíce rostly ceny ve Španělsku, Velké Británii a Nizozemsku, kde se zvýšily o více než deset procent. V Německu, Francii a Švédsku ceny naopak mírně poklesly.
Pro státy střední a východní Evropy však nevyznívá příznivě srovnání podle služeb, za které si nechávají peněžní ústavy platit. V celé Evropě si banky účtují poplatek zhruba za 43 procent hotovostních služeb, což je o 12 procent více než v roce 2003. Tento růst je však zapříčiněn zařazením zemí střední Evropy do průzkumu. V Česku, Slovensku a Polsku si banky totiž nechávají platit za zhruba 60 procent služeb.