Státy SVE stále více zvažují výstavbu nových jaderných zdrojů

Česká republika má v elektrárnách Dukovany a Temelín a jejich šesti reaktorech instalovaný výkon 3760 MW, s výstavbou dalších bloků počítá česká energetická koncepce.

"Jsme přesvědčeni, že jadernou energetiku čeká renesance nejen ve střední Evropě, ale v rámci celé Evropy. I dosud nejaderné země začínají silně hovořit o jaderných elektrárnách," řekl mluvčí společnosti ČEZ, která provozuje elektrárny v tuzemsku, Ladislav Kříž. Evropské země se tím podle něj budou snažit, vedle rozvoje obnovitelných zdrojů, snížit svoji energetickou závislost.

O výstavbě jaderných elektráren rozhodly vlády v Bulharsku a na Slovensku, výstavba nových jaderných bloků se připravuje také v Polsku a Rumunsku. Díky všem těmto aktivitám v oblasti jaderné energetiky vidíme 'v jádru' určité obchodní příležitosti i pro Škodu Praha," uvedla mluvčí firmy Petra Kuvíková.

Největší jadernou mocností ve střední a východní Evropě je Rusko s 31 reaktory a instalovaným výkonem téměř 24.000 megawatt (MW). Nedávno ruská vláda oznámila, že výkon elektráren by měl do 15 let stoupnout na téměř dvojnásobných 45.000 MW. V současné době jsou podle státní společnosti Rosatom na různém stupni rozestavěnosti zdroje o celkovém výkonu 20.000 MW. Celkové náklady na ně se blíží 20 miliardám dolarů.

Některé státy o výstavbě jaderných elektráren uvažují například kvůli výhledu rostoucích cen energií. Podle státního tajemníka polského ministerstva životního prostředí Tomasze Podgajniaka nezbytnost splnit limity jejich emisí stanovených Evropskou unií přiměla polskou vládu vrátit se k úvahám o stavbě jaderné elektrárny, uvedl nedávno pro deník Gazeta Wyborcza.

Na začátku devadesátých let Polsko zastavilo výstavbu elektrárny v Žarnowci a celou investici včetně čtyř zaplacených reaktorů dodaných z plzeňské Škody odepsalo. Současné úvahy o výstavbě elektrárny směřují k lokalitám Kopał, Klemipcz na Vartě i Nieszawa, Cheumno a Tczew na Visle.

K výstavbě dvou bloků se chystá Bulharsko, které při jednáních o chystaném vstupu do Evropské unie souhlasilo s uzavřením nejméně čtyř ze šesti bloků v podunajském Kozloduji. S největší pravděpodobností se nová elektrárna bude stavět v Belene, kam dodala rovněž Škoda Plzeň tisícimegawattový reaktor. Bulharsko nyní zvažuje jestli postavit dva nové bloky či první dokončit a vystavět je jeden nový. V obou případech se cena bude pohybovat kolem 2,7 miliardy eur.

Nový reaktor se chystá spustit také rumunská Cernavoda. Bukurešťská vláda nyní hledá investora pro třetí blok. Slovensko počítá s dostavbou dvou bloků mochovecké elektrárny, další se dokončují na Ukrajině. Naopak na uzavření čekají reaktory ve slovenských Jaslovských Bohunicích, litevské Ignalině a bulharském Kozloduji.

Podle evropského sdružení energetických firem Eurelectric bude Evropská unie muset do roku 2020 postavit 300.000 MW instalovaných v nových zdrojích. Do roku 2030 vystaví státy "evropské patnáctky" místo dosluhujících elektráren a kvůli vyšší poptávce po elektřině 520.000 MW výkonu. "To znamená 867 uhelných elektráren o výkonu 600 MW, 325 jaderných elektráren o výkonu 1600 MW nebo 390.000 velkých větrných elektráren o výkonu čtyři MW plus zálohy v klasických elektrárnách," doplnil Kříž.

Nové moderní jaderné reaktory mají podle Kříže vysokou bezpečnost, delší, až 60letou dobu provozu a rychlejší, tří až čtyřletou dobu výstavby.

Jeden kilowatt instalovaného elektrického výkonu stojí podle studie Agentury pro jadernou energii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jeden až dva tisíce dolarů. Stejně drahé jsou větrné elektrárny, které také neprodukují skleníkové plyny. Náklady na kilowatt výkonu v uhelných elektrárnách stojí podle studie 1000 až 1500 dolarů.