Nejméně peněz stojí stát výběr sociálního pojištění, spotřebních daní z cigaret, benzinu a daní ze zisku firem.
"Důvodem mohou být kromě složité daňové správy také malé sazby daně, a tím malý výnos," soudí Pudil o dědické dani. Vysokým nákladům nahrává i to, že tuto daň téměř nikdo neplatí, protože děti, vnuci i manželé jsou od ní osvobozeni.
Ministerstvo financí má podobné vysvětlení. "Když se srovnáme s Evropskou unií, není v těchto zemích tak vysoké osvobození a jsou tam vyšší sazby," cituje deník mluvčího MF Marka Zemana. I kdyby se však tato daň zvýšila čtyřikrát, tak i poté by stát na jednu vybranou stokorunu zaplatil dalších 50 korun, uvádí MfD. Opoziční ODS proto navrhuje tuto daň zrušit a s ní i daň darovací a daň z nemovitosti.
Zátěž spočívá také na poplatnících. Ze studie vyplývá, že nejvíc se prodraží daně ze zisku drobným podnikatelům. Na každých 100 korun na dani musí vynaložit dalších téměř 30 korun. Jde zhruba o milion lidí. "Průměrný výnos na poplatníka pak je jen 20.000 korun. A pokud je hodinová sazba daňového poradce asi 800 až 1000 korun, je náš odhad nákladů ještě poměrně konzervativní," cituje deník autory studie.