Dojde ke změně životního minima?

Toto pondělí Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) odeslalo návrhy zákona o životním a existenčním minimu do vnějšího připomínkového řízení. Do konce června by návrhy měly být předloženy vládě. Účinnost zákonů je stanovena na prvního den příštího roku.

Smyslem nových právních úprav je rekonstrukce životního minima a změna systému ochrany občanů a rodin před hmotnou nouzí. Toto téma bylo již v minulosti hodně diskutováno. Aby také ne, možné snížení životního minima, a tím i sociálních dávek, určitě nepatří mezi populární tahy vlády. MPSV sice upozorňuje, že se jedná o rekonstrukci celého systému, nikoliv o snížení či zvýšení životního minima, ale malá informovanost způsobuje obavy v řadách občanů. Už z tohoto důvodu se pokusíme o vysvětlení případného nového sociálního systému.

Současná právní úprava sociální potřebnosti a životního minima pochází z roku 1991. Od té doby došlo v ČR k zásadním sociálním a ekonomickým změnám. Ukázalo se, že podmínky pro získání sociálních dávek, zejména dávek sociální péče vázaných na sociální potřebnost občana, nejsou dost náročné a umožňují jejich poskytování těm, kteří je nepotřebují. Někteří lidé odmítají pod různými záminkami a účelovým jednáním přijmout nabízenou práci a stávají se tak dlouhodobými příjemci sociálních dávek. Dosavadní způsob poskytování těchto dávek tak nemotivuje k práci, k aktivnímu hledání zaměstnání a k přijetí méně placené práce. Důsledkem této situace je stav, kdy lidé, kteří pracují a pobírají nižší mzdy, jsou na tom stejně jako ti, kteří se práci vyhýbají.

Životní minimum

Životní minimum je v současné době dvousložkové. Jsou v něm zahrnuty náklady na osobní potřeby (výživa, oblečení a ostatní) a náklady na domácnost (tedy i na bydlení). V budoucnu bude ŽM jednosložkové a nebude už pokrývat výdaje na bydlení. Částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních budou nově odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a u nezaopatřených dětí ještě i podle věku. Částky životního minima vycházejí z důkladné analýzy životních nákladů občanů a jednotlivých velikostních skupin rodin. Současně se zavede nová dolní hranice, a to existenční minimum.

Náklady na bydlení

Část ŽM vyjadřující náklady na bydlení se ze životního minima vyloučí a bude je řešit dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, který existuje už dnes. Pobírají ho domácnosti, jejichž příjem nedosahuje 1,6násobku životního minima. Předpokládá se však úprava konstrukce této dávky, a to tak, aby se zohlednil nejen příjem domácnosti, ale i její náklady na bydlení. Rozdílné náklady na bydlení v různých regionech ČR bude u osob v hmotné nouzi kromě toho řešit i nový zákon o hmotné nouzi formou doplatku na bydlení. Jeho poskytování bude plně v kompetenci obcí. Obce budou doplatek na bydlení vyplácet ze svých rozpočtů, do nichž jim stát poskytne určité prostředky. Tímto krokem bude posílena povinnost obcí zajímat se o zajištění bydlení občanů a o ochranu lidí před vyděračskými nájmy v různých soukromých ubytovnách, kam je některé obce vystěhovávají.

Další úpravy sociálního systému

Druhou oblastí je úprava celého systému ochrany před hmotnou nouzí, který využívá institutu životního minima. MPSV připravilo nový zákon o pomoci v hmotné nouzi obsahující nástroje, které budou motivovat příjemce dávek k hledání a přijetí zaměstnání i za nižší mzdu. Příjemce dávek, který bude aktivní při hledání zaměstnání, bude finančně zvýhodněn. Úřady ocení jeho snahu tím, že mu navýší určitým procentem existenční minimum. V případě, že bude splňovat všechny podmínky, může tato částka dosáhnout výše životního minima (to se bude lišit například podle věku či počtu osob ve společné domácnosti). Pokud klient, žádající o dávku pomoci v hmotné nouzi, nebude aktivně spolupracovat při hledání práce, bude odmítat nabízenou práci, nebude mu příslušné zvýhodnění uznáno. V krajním případě může dojít i k situaci, kdy osoba z uvedeného důvodu nebude uznána za osobu v hmotné nouzi bez nároku na příslušné peněžité nebo věcné zabezpečení a v návaznosti na to dojde i k odejmutí dávky pomoci v hmotné nouzi .

Současnou výši životního minima si můžete jednoduše zjistit pomoci kalkulátoru uvedeného v sekci Sociální podpora. V následujících dvou tabulkách se dozvíte, jak by se měl navrhovaný systém dotknout dvou rodin v různých finančních situacích.

Tabulka č. 1
Jednotlivec je uchazečem o práci bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Žije v obci s více než 100 000 obyvatel v přeměřeném bytě a jeho skutečné náklady bydlení činí 3902 Kč měsíčně.

Tabulka č. 2
Rodina s dvěma nezaopatřenými dětmi ve věku 5 a 6 let, otec pracuje s příjmem z výdělečné činnosti ve výši minimální mzdy a matka je uchazečkou o zaměstnání. Rodina žije v městě s 80 000 obyvateli v přiměřeném bytě a její skutečné náklady bydlení činí 4542  Kč měsíčně.

Zdroj: Tisková zpráva MPSV