Společensky účelnými pracovními místy jsou podle zákona pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, jimž jinak nelze zajistit pracovní uplatnění.
Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Výše příspěvku na zřízení tohoto místa se liší podle míry nezaměstnanosti v regionu. Činí čtyřnásobek až šestinásobek průměrné mzdy, která loni překročila hranici 18.000 korun. Na vyhrazení společensky účelného pracovního místa může zaměstnavatel podle novely dostávat příspěvek až do výše mzdy zaměstnance, který byl přijat na toto místo.
Sněmovna původní předlohu komunistických poslanců zcela pozměnila podle návrhů ministerstva práce a sociálních věcí. Novela měla původně zajistit zaměstnavatelům poskytování příspěvku státem na pracovní místa přímo pro absolventy škol po dobu půl roku. Poslanci ale novelu rozšířili. Příspěvek mají dostávat až po dobu jednoho roku zaměstnavatelé, kteří přijmou do práce lidi zdravotně postižené, mladší 25 let nebo starší 50 let a absolventy vysokých škol po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku.
Stínová ministryně práce Alena Páralová (ODS) neúspěšně navrhovala zamítnutí předlohy. Soudí, že jde o neprofesionální zásah do zákona, který může napáchat víc škody než užitku. Poslankyně opět navrhla zrušit zákaz takzvaného švarcsystému, tedy najímání živnostníků firmami bez omezení. O švarcsystému přitom sněmovna hlasovala počátkem května a tehdy stejně jako dnes zákaz potvrdila. Lze očekávat, že podobný návrh na zrušení zákazu znovu zazní v Senátu.