Holman: Euro oslabuje růst, ČR by jeho přijetí měla odložit

Česko by podle Holmana nemělo do eurozóny spěchat, protože přijetí společné měny "představuje významný risk". O vhodnosti eura pro českou ekonomiku by se podle něj měla vést hlubší ekonomická diskuse. Vláda a ČNB zatím předpokládají přijetí eura v letech 2009 až 2010.

Společná měna je podle Holmana jedním z důvodů slabšího růstu zemí, které eurem platí. Eurozóna se prý může rozdělit na oblast rozvinutého centra a méně rozvinutých periférií, přičemž Holman nechce, aby se ČR stala touto periferií.

Investory by podle něj neodradilo, pokud by Česko zůstalo mimo eurozónu i jako jediná země regionu. Podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška je však takové tvrzení poměrně odvážné. S růstem konkurenčního prostředí prý může být v budoucnu podstatná i dnes zdánlivě malá konkurenční nevýhoda typu transakčních nákladů při směně mezi korunou a eurem.

Sobíšek dále soudí, že se Holman svými výroky znatelně oddělil od dosavadních prohlášení ČNB, podle které byl termín přijetí eura především politickou otázkou a centrální banka měla sehrát jen poradenskou a technickou roli.

Holmanova slova prý mohou být prvním náznakem, že letošní změny ve vedení ČNB mohou vést k posunu jejího náhledu na proces přijetí eura. "Tento posun se může stát ještě zřetelnějším, až zanedlouho skončí mandáty dalším dvěma členům Bankovní rady," řekl Sobíšek.

Holman podle Sobíška rovněž vyjádřil skepsi ohledně domácí ekonomické politiky. Ani v případě vytvoření proreformní vlády po volbách prý nebude v roce 2008 či 2010 jasné, zda budou nízké deficity veřejných financí dlouhodobě udržitelné. Sobíšek soudí, že Holman zašel svými výroky dál, než lze očekávat od centrálního bankéře. Tvůrci ekonomické politiky by podle něj měli pracovat jen s riziky, která jsou podložená.