Celkem by oba bloky mohly mít výkon až 3000 megawatt. Státní energetická koncepce, kterou MPO představilo loni, rovněž zmiňovala výstavbu dvou bloků, ale s polovičním výkonem. V případě rozhodnutí o výstavbě by bylo reálné začít s přípravou do pěti let. Nové bloky by měly být v lokalitě jaderné elektrárny Temelín, která byla původně projektována na čtyři bloky.
Ke zvažování výstavby bloků s vyšším výkonem podle Peciny přispěl odhad, že podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů bude zřejmě nižší, než koncepce předpokládala. Dalším důvodem jsou komplikace s budoucností těžby hnědého uhlí.
Pecina představil celkem tři scénáře vývoje české energetiky do roku 2040. Materiály se podle něj drží nadále jedné z priorit současné koncepce - energetické nezávislosti. Scénáře se odlišují především ve velikosti případných budoucích jaderných bloků a objemu těžby uhlí.
Na vývoj energetiky bude mít podle něj vliv rozhodnutí o případném prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách. Pokud zůstanou limity v dnešních hranicích, bude nutnost výstavby nových bloků aktuálnější. "Obávám se, že atmosféra v České republice k prolomení limitů je špatná," doplnil.
Na případném prolomení limitů na těžbu uhlí se loni v březnu neshodla vláda Vladimíra Špidly, která koncepci přijala. Ministři nakonec schválili dokument, z kterého vypadly pasáže o zrušení limitů a nahradila je formulace o jejich racionálním přehodnocení v budoucnu. S rušením limitů a případným zbouráním některých severočeských vesnic nesouhlasí místní samosprávy a obyvatelé.
Dvě české jaderné elektrárny Temelín a Dukovany loni vyrobily zhruba 31 procent tuzemské výroby. Více než 60 procent připadá na uhelné elektrárny. V Evropské unii je podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny téměř 32 procent. V USA elektřina z jádra představuje pětinu celkové produkce, v Rusku zhruba 15 procent.