OECD snížila odhad růstu ekonomiky eurozóny na 1,2 procenta

Za slabým růstem se podle OECD skrývají vysoké ceny ropy a silný kurz eura. Eurozóna proto letos poroste jen asi třetinovým tempem než Spojené státy a pokud má celý dvanáctičlenný blok oživit skomírající domácí poptávku, bude muset sáhnout ke snížení základních úrokových sazeb.

Vliv nepříznivých faktorů je silnější v největších zemích eurozóny, především v Německu a v Itálii. Těm totiž chybí odolnost vůči vnějším šokům, kterou mají například menší země ve Skandinávii, anebo Španělsko.

Aktualizovaný odhad růstu je nejhorší ze všech významných institucí, které podobné prognózy zpracovávají. Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond už své vlastní prognózy aktualizovaly a předpokládají, že letos eurozóna vzroste o 1,6 procenta.

"V Evropě představuje okamžitou výzvu obnova dostatečně silné domácí poptávky," uvedl hlavní ekonom OECD Jean-Philippe Cotis. V letošním roce se podle něj v zemích eurozóny sníží míra inflace, nadále je však potřeba počítat s vysokou nezaměstnaností. Členské země eurozóny musejí pokročit s reformami a hospodářská integrace Evropy je naléhavá bez ohledu na to, kdo v které zemi vládne.

OECD předpokládá, že míra inflace v zemích EMU letos klesne na 1,5 procenta z loňských 1,9 procenta, příští rok by se ale měla mírně zvýšit. Měla by však nadále splňovat kritéria Evropské centrální banky, která si jako strop cenové stability pro inflaci stanovila hranici dvou procent.

Prezident ECB Jean-Claude Trichet v pondělí úvahy o snížení úrokových sazeb odmítl, což zdůvodnil tím, že problémy eurozóny by se tím ještě prohloubily. Odpovědí na zrychlení hospodářského růstu a snížení nezaměstnanosti jsou podle něj pouze strukturální reformy a zdravější veřejné finance.