Intimní a nepostradatelní pomocníci (3. díl)

Toaletní stolek sloužící, jak jeho název sám napovídá, každodenní toaletě ženy, to v dnešní uspěchané době nemá lehké. Časy našich babiček, které si své dlouhé a pěstěné vlasy před spaním pravidelně pročesávaly stokrát kartáčem a masírovaly pokožku hlavy, jsou nenávratně pryč. Moderní krátké účesy a vynález trvalé ondulace omezil večerní péči o vlasy na krátké a jednoduché "pročísnutí". Ráno naopak často nastupuje technika - elektrické natáčky, kulmy a fény. Ty jsou zpravidla používány u zrcadlové skříňky nad umývadlem v koupelně, která je dobře osvětlená umělým zdrojem nezávislým na předpovědi počasí, doplněná v těsné blízkosti praktickou zásuvkou. Koneckonců vlasy se z keramické dlažby koupelny také odklízejí nepoměrně lépe než z měkkého plyše koberce v ložnici. Největší výhoda toaletního stolku - denní světlo, ideální pro líčení obličeje pozbývá pro mnoho pracujících žen význam po celou polovinu roku, kdy vstávají od tmy. Vždyť celoročně dostatečně nasvícená koupelna jim ochotně nabídne potřebnou intimitu, dostatek světla i skříňku na uložení všech kosmetických přípravků. Dalším důvodem pro ústup toaletních stolků z ložnice ženy konce 20. století se stal nedostatek prostoru. Ložnice mnoha bytů, ze kterých se ti šťastnější po letech přestěhují do rodinného domu, svou velikostí umístění toaletního stolku jednoznačně vylučují. Obzvlášť panelové ložnice dovolují svým obyvatelům sotva umístění manželské postele. Zbylé místo, je-li jaké, zpravidla obyvatelé zodpovědně využívají jako úložný prostor. Na takový luxus, jakým je toaletní stolek prostě místo nezbylo a žena přenesla svou denní hygienu do stejně miniatruní koupelny. Malé byty a moderní styl života naučily ženy obejít se bez toaletních stolků a tak je návrat k nim nesmělý a postupný.