Tůma: Rozpočtová politika vlády je velmi nepřehledná

"Ta situace je hodně nepřehledná. Nemáme žádný jasný signál ze strany vlády, jak se hodlá stavět k rozpočtu a závazkům, které učinila," řekl Tůma.

Kabinet potřebuje v příštím roce ušetřit nejméně 25 miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhuje kombinaci plošných a výběrových škrtů, premiér Jiří Paroubek plošné úspory odmítá. V letošním roce by zase ministerstva neměla utratit více než polovinu z necelých 30 miliard korun, které si převedla z loňského roku. Stát totiž musí dodržet výdajové stropy, ke kterým se zavázal Evropské unii.

Nejasnosti jsou také u měření deficitu veřejných financí. Ministerstvo financí podle Tůmy používá celou řadu metodik, což prý kritizovala i mise Mezinárodního měnového fondu, která tento týden ukončila svoji návštěvu ČR. Na sjednocení metodik se podle guvernéra teprve pracuje.

Pro letošní rok MF očekává zvýšení schodku veřejných financí na 4,8 až pět procent HDP. EU vládě původně povolila maximální schodek 4,7 procenta, ministerstvo však již vyjednalo mírné zvýšení. Loni dosáhl schodek tří procent HDP.

Rozpočtové politice vlády se centrální bankéři důkladně věnovali na dnešním měnovém jednání bankovní rady. Základní úrokovou sazbu nakonec podle očekávání nesnížili, ale ponechali ji na současném historickém minimu 1,75 procenta. ČNB letos snížila sazby již třikrát, takže jsou nejnižší v celé Evropské unii.

Současný vývoj úroků i kurzu koruny podle Tůmy zhruba odpovídá prognóze centrální banky a existující rizika jsou vyrovnaná. Směrem k vyšším sazbám působí nepatrně vyšší inflace za duben, naopak směrem dolů působí křehčí ekonomický růst v eurozóně. Předním rizikem však zůstává právě nejistota ohledně vývoje veřejných financí.