Portugalsko po Řecku další zemí v krizi věrohodnosti eura

Na počátku týdne oznámil vládní výbor pověřený auditem veřejných financí, že rozpočtový deficit letos v Portugalsku dosáhne 6,8 procenta hrubého domácího produktu. To je zatím v eurozóně rekord a více než dvojnásobek nad povoleným maximem tří procent.

Socialistický premiér José Sócrates, který nastoupil po únorových volbách, během týdne postupoval podle scénáře, který se používá zvláště v jižní Evropě. "Strana převezme moc a po prověrce státních financí oznámí, že jsou v ještě horším stavu, než si kdo dokázal představit. Noví vládci pak po lomení rukou řeknou, že napraví škodu co nejrychleji," píše britský týdeník.

Sócrates vyhlásil, že sníží schodek zvýšením daní a řadou omezení ve veřejném sektoru. Daň z přidané hodnoty se zvedne z 19 na 21 procent a zároveň se zvýší daně z tabáku a pohonných hmot. Vláda také zavede novou jednorázovou daňovou sazbu 42 procent pro příští rok pro nejvyšší příjmovou skupinu s ročním příjem nad 60.000 eur (1,8 milionu korun).

"Ti, kdo platí daně, budou dál platit ještě více. Vzestup daně z přidané hodnoty se zase dotkne kupní síly nejnižších vrstev," řekl agentuře Reuters manažer fondu Barcalys Fundos Carlos Bastardo.

Sócrates se zachoval úplně stejně jako v roce 2002 jeho předchůdce José Manuel Barroso, který tehdy vyhrál volby s pravicovou Sociálnědemokratickou stranou. Tehdejší premiér a nynější předseda Evropské komise také nařídil audit veřejných financí, který odhalil, že předešlá socialistická vláda dospěla za rok 2001 k mnohem většímu deficitu 4,2 procenta HDP.

Tím se z Portugalska stala první země, která porušila Pakt stability a růstu vystavila se disciplinárnímu postupu EU. Lisabon požadavky Bruselu ke své škodě poslušně plnil, na rozdíl od Francie a Německa. Ty limit překračovaly v dalších třech letech bez trestu a ještě si vymohly změkčení pravidel.

Barroso v roce 2002 také zvýšil daně, zmrazil mzdy ve veřejném sektoru a zavíral státní úřady. Země prožila tři hubené roky, jenomže krátkodobá restriktivní opatření podle ekonomů pouze prohloubila v nejchudší zemi EU recesi a odsunula do pozadí dlouhodobé reformy.

Recese prohloubená vládními kroky se postarala o to, že portugalský deficit zůstal tři roky na vysoké úrovni kolem tří procent a letos ještě prudce vzroste. Podle centrální banky by bez kosmetických opatření minulé vlády dosáhl loňský schodek 5,2 procenta. Sócrates chce nyní další tři roky na to, aby srazil deficit pod tři procenta, jak požaduje EU.

Podobné problémy má i Řecko, kde loni nová pravicová vláda odhalila, že socialisté předtím falšovali účty a ukazovali deficit mnohem nižší než ve skutečnosti. Loni se tak skutečný deficit dostal až na 6,5 procenta HDP, zčásti také kvůli zvýšeným nákladům na olympiádu.

Největší ránu reputaci Řecku a jeho pozici v eurozóně zasadila zjištění Eurostatu, který se o řecké účty začal po vládním odhalení živě zajímat. Statistický úřad EU tak zjistil, že deficity překračovaly tři procenta HDP i v letech 1998-99 a Řecko tak správně vůbec nemělo být přijato do eurozóny.

Ukázalo se tak, že Řecko porušuje tříprocentní limit letos bez přerušení nejméně osm let. "Házet špínu na svého předchůdce znamená v eurozóně lít špínu na vlastní zemi," hodnotí to The Economist.