Strategie: Deregulace nájmů by měla být okamžitá a bez náhrady

Výpovědní lhůta ze současných nájmů by podle návrhů v dokumentu činila jeden rok, u důchodců dva roky a u rodin s dětmi do čtyř let věku tři roky. K deregulaci podle strategie prý není potřeba nový zákon o nájemném, ale stačí zrušit některé paragrafy občanského zákoníku.

Vysoký růst nájmů v některých bytech by podle materiálu stát nemusel nijak kompenzovat, a to ani přechodně. "Na trhu existuje nabídka volných bytů ve všech cenových kategoriích, stimulace nabídky nepřichází v úvahu," uvádí se ve strategii.

Stát se po deregulaci údajně nemusí obávat žádných sociálních otřesů. "Nejvíce volných bytů je na trhu právě pro domácnosti s nižšími příjmy. Jsou to především byty v panelových domech, jejichž ceny v poslední době rapidně klesají," uvádí dokument.

Počet bytů je podle strategie v ČR dostatečně vysoký, navíc roste tempo nové výstavby a ceny bytů klesají. "Přetrvávající regulace u přibližně jedné pětiny obydlených bytů, včetně regulace na území hlavního města, nemá ekonomické opodstatnění," uvádí materiál. Důsledkem deregulace tak prý bude "jen" přesun bohatších Čechů do větších bytů v lukrativnějších lokalitách, zatímco chudší lidé by odešli do menších bytů v méně prestižních oblastech.

Regulované nájemné se v ČR nezvyšuje již třetím rokem, protože chybí příslušný zákon. Majitelé tvrdí, že jim současné nájmy neumožňují pokrýt ani běžné náklady na údržbu nemovitosti a že od roku 2002 přišli asi o deset miliard korun. V nejbližších dnech kvůli tomu dorazí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku přibližně 2000 stížností, dalších 200 případů již soud řeší.

Ministerstvo pro místní rozvoj nyní připravuje návrh, podle kterého by se regulované nájmy měly zvyšovat postupně do roku 2012 až do pěti procent tržní ceny bytu. Podle majitelů domů je ale návrh ministerstva protiústavní. Problém regulace se v ČR týká asi 750 tisíc bytů. Soukromým majitelům patří kolem 300.000 bytů, ostatní byty vlastní obce.

Deregulace nájmů by podle Jahnových expertů umožnila Čechům snadnější stěhování za prací, a tím by i přispěla ke snížení nezaměstnanosti. Lidé v ČR jsou obecně málo ochotní stěhovat se za zaměstnáním, uvolnění nájemného by je v tom však mohlo podpořit.

Dojíždění za prací by prý zase mohly podpořit investice státu do infrastruktury a daňová úleva, která by lidem hradila náklady na cestování do zaměstnání. "Náklady na dopravu do zaměstnání tvoří v průměru deset procent rodinného rozpočtu," uvádí se ve strategii s tím, že tento podíl je ještě vyšší u chudších rodin.