Zpřísnit by se mělo i vyplácení sociálních dávek, které jsou dnes často zneužívané. Rodiny s nízkými příjmy tak stále nemají motivaci pracovat, protože získají obdobné i vyšší peníze od státu na sociálních dávkách.
Podle Jahna bude rovněž nutné usnadnit firmám propouštění přebytečných a zejména nevýkonných pracovníků. "Pokud nebudou firmy a podnikatelé schopni bez nepřiměřených časových a finančních nákladů propouštět zaměstnance, hrozí, že je nebudou zaměstnávat vůbec," píše se ve strategii. Nepružný pracovní trh podle expertů sice budí zdání jistoty zaměstnaným lidem, ale způsobuje vyšší nezaměstnanost. "Podporuje také šedou ekonomiku, kde práva zaměstnanců nejsou chráněna vůbec," dodává dokument.
Změnit by se měl podle expertů také systém financování nemocenského pojištění, které by se sloučilo se zdravotním pojištěním. Zejména lidé s nízkými příjmy dnes nemocenskou často zneužívají, stejně jako některé firmy, které posílají své pracovníky "na neschopenku" v době, kdy nemají zakázky. Firmy, které neúměrně zatěžují své zaměstnance a ti jsou potom dlouho nemocní, by měly do systému platit více. Na vysoké nemocnosti by se finančně mohli podílet i sami lékaři a zdravotní pojišťovny.
Aktivní politika zaměstnanosti by se měla zaměřit na nejvíce ohrožené a znevýhodněné skupiny, například na nezaměstnané se základním či učňovským vzděláním nebo na ženy pečující o malé děti. Romským občanům a dalším znevýhodněným skupinám by stát mohl snížit odvody na sociální zabezpečení. Lidem s částečným invalidním důchodem by se neměl omezovat výdělek.
Stát prý bude muset také přizpůsobit vzdělávací programy na školách, aby odpovídaly potřebám firem. Ty totiž často požadují úplně jiné zaměstnance, než jim chrlí obory českých učilišť, středních i vysokých škol. Tuzemské školy své žáky stále spíše biflují daty, než aby je připravovaly na život a učily je klíčovým schopnostem. Vzácností je zatím výuka manažerských schopností nebo týmové spolupráce. Špičkoví pracovníci navíc obvykle končí v zahraničí, kde mají mnohem lepší podmínky, uvádí dokument.
Dostatek kvalifikovaných pracovníků v ČR bude prý muset vláda zajistit i lákáním vzdělané pracovní síly ze zahraničí. Současnou legislativou se přitom stát připravuje i o mladé cizince, kteří v ČR vystudovali. Absolvent-cizinec dnes musí nejdříve z ČR vycestovat a teprve z domovské země požádat o povolení k pobytu a zaměstnání v ČR. Stát by měl podle strategie rovněž zajistit bezplatnou výuku češtiny již od základních škol.
Výhodou ČR je podle expertů vysoký podíl lidí s dokončeným středoškolským vzděláním, který u kategorie 25 až 64 let překračuje 90 procent. Ve srovnání se západní Evropou je však mezi Čechy málo vysokoškoláků a zejména absolventů technických a přírodovědných oborů.
Návrhy strategie hospodářského růstu na podporu lidských zdrojů:
- snížit náklady práce
- rozložit nemocenskou mezi stát, firmu a zaměstnance
- zavést školné na vysokých školách a systém půjček a sociálních stipendií
- zpřísnit vyplácení sociálních dávek
- podpořit výuku jazyků, počítačů a klíčových dovedností
- zlepšit dopravní infrastrukturu
- deregulovat trh s byty
- snížit daně lidem s nízkými příjmy, aby se jim práce vyplatila
- daňové úlevy při dojížďce za prací
- zamezit odlivu špičkových pracovníků do zahraničí
- usnadnit propouštění nepotřebných zaměstnanců
- změnit rekvalifikační programy
- podpořit vzdělání dětí z chudých rodin, dětských domovů a postižených
- přizpůsobit vzdělávací programy potřebám firem
- zlepšit informace o uplatnění oborů na trhu práce
- zapojit firmy do vzdělávacích programů a výuky
- rozšířit výukové programy i pro starší občany
- daňově zvýhodnit vzdělávání zaměstnanců
- nabídnout větší péči o děti a seniory
- lákat zahraniční kvalifikované pracovníky
- bezplatná výuka češtiny již od základních škol
- sloučit nemocenské a zdravotní pojištění
- zvyšovat životní minimum podle inflace, ne dle růstu mezd
- zvyšování věku odchodu do důchodu, bránění předčasným důchodům
- zvýhodnění pracujících důchodců
Zdroj: Strategie hospodářského růstu