Průmyslové podniky v ČR podle OECD příliš zatěžují prostředí

Přestože v 90. letech klesla v Česku výroba a tím i její vedlejší produkt - emise, Češi stále patří k největším znečišťovatelům ovzduší v Evropě. K dalšímu úbytku emisí se stát zavázal podpisem Kjótského protokolu o snižování skleníkových plynů. Podniky, kterých se má plán dotknout, ale tvrdí, že za pokles emisí zaplatí ztrátou konkurenceschopnosti.

Mezi lety 1990 až 1995 poklesla v ČR produkce oxidu uhličitého, který patří k hlavním příčinám skleníkového efektu, o 23 procent, tedy nejvíce ze zemí OECD. Po dalších deseti letech, které uplynuly, jsou emise skleníkových plynů stabilizovány na úrovni kolem 25 procent pod hodnotami z roku 1990. V přepočtu na obyvatele a rok, na jednotku spotřeby primárních energetických zdrojů a také na jednotku vytvořeného HDP ale výrazně převyšují průměr starých zemí EU. V přepočtu na hrubý domácí produkt dokonce dvojnásobně.

Lidé víc třídí odpad, při nákupech dávají přednost ekologicky šetrným výrobkům. Zatím se nechtějí omezovat v používání osobních automobilů. Podle průzkumu veřejného mínění z loňského podzimu, do kterého bylo zahrnuto 25.000 Evropanů, tři čtvrtiny Čechů spojují stav životního prostředí s kvalitou života.

Necelá polovina Čechů doporučuje, aby se kvůli ochraně životního prostředí dále zpřísňovala ekologická legislativa, a to česká i evropská. To je ale v příkrém rozporu s názory podnikatelských svazů, které si stěžují v souvislosti s ochranou životního prostředí na přílišnou byrokracii a vysoké poplatky za znečišťování. Chtěly by uvolnit ekologickou legislativu a tvrdí, že pokud se tak nestane, ztratí podniky konkurenceschopnost.

Zástupci průmyslu nejsou spokojeni ani s tím, jak jim Brusel vyměřil kvóty pro vypouštění emisí, a se záměrem pokrýt Českou republiku sítí chráněných lokalit evropského systému Natura 2000. Kromě ztráty konkurenceschopnosti hrozí Česku podle ministerstva průmyslu a obchodu zapsáním více než 800 lokalit do seznamu chráněných míst zvýšení nezaměstnanosti.

Podle průzkumů si lidé ochranu životního prostředí s hrozbou nezaměstnanosti ale nespojují. Nejvíce se ve vztahu k životnímu prostředí bojí rizik, která jsou spojena s průmyslovými haváriemi. Strach mají také ze znečištění vod, ovzduší a důsledků klimatických změn. Každý pátý obyvatel ČR se obává rizik spojených s úbytkem přírodní rozmanitosti.