Ministr financí Bohuslav Sobotka plánuje, že by si lidé mohli brát úvěr ze stavebního spoření třeba na zaplacení vzdělání svého nebo svých dětí podobně jako v Rakousku. Vicepremiér Martin Jahn zase například uvažuje o tom, že by stavební spořitelny mohly poskytovat půjčky na počítačové vybavení, čímž by se zvýšil přístup k moderním technologiím a k internetu.
"Stavební spoření lze v Rakousku použít na studium či na zaplacení ošetření nemocných. Zkoumáme, zda by to bylo technicky možné i u nás. Ta myšlenka se nám líbí," řekl MfD Sobotkův náměstek Tomáš Prouza.
Jan Pátek z asociace stavebních spořitelen však upozorňuje, že podobné nápady zatím narážejí na některé nevyřešené problémy. "Hlavní je otázka záruk. U úvěru na byt se ručí bytem, ale co u školného?" táže se v deníku.
Na konci loňského roku spravovaly stavební spořitelny přes 290 miliard korun úspor. Stát do spoření dává ročně patnáct miliard korun, a přitom jen jedna třetina z nich pomáhá zlepšit situaci v bydlení, uvedl deník. Dvě třetiny lidí, kteří si spoří "na stavební účely", totiž používají stavební spořitelny jen jako výnosnější banky, píše.
"Už dlouho víme, že jde vlastně o státem dotované spoření a cíle k podpoře bydlení tolik neplní. Možností, co s tím udělat je mnoho. Od úplného zrušení státní podpory, až po to nechat lidi, aby si za tyto peníze kupovali něco jiného," řekl MfD Jahn.
Spořitelny však tvrdí, že zájem lidí o půjčky teď rychle roste, a tak není potřeba hledat pro úvěry nové účely. "Naší prioritou má zůstat bydlení. Podle propočtů by do dvou let měl úvěry činit 70 procent z vkladů. K momentu, kdy si mohou brát úvěr, se dostávají silné ročníky," řekl novinám Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS).