Martínek: Zákon o nájemném by vláda mohla dostat do konce června

"Politické strany princip zvyšování nájmů k tržním cenám nenapadaly," uvedl Martínek. Některé však požadovaly kratší či delší přechodnou dobu, po kterou mají nájmy růst. Přechodnou dobu je možné podle Martínka přizpůsobit. "To není v jádru zákona, tam můžeme opravovat, pokud bude politické zadání," řekl ministr. První zvýšení může být podle Martínka i dřív než příští rok v říjnu. Záležet bude na tom, kdy zákon schválí sněmovna.

V Praze 1 by se nájmy měly zvýšit pouze do úrovně 3,2 procenta tržní ceny nemovitosti a v Praze 2 do čtyř procent tržní ceny. Ministerstvo argumentuje tím, že v těchto oblastech by vyšší růst byl sociálně neúnosný.

V roce 2012 by se již nájmy měly podle aktuálního návrhu určovat dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud by se strany nedohodly, rozhodl by o výši činže soud. Ten by také sám zjistil, jaké je místně obvyklé nájemné. Podle dřívějšího návrhu měly tuto činnost vykonávat obce. "Předpokládáme, že si soud zjistí v konkrétním místě a čase, jaká je realita," řekl Martínek. Dodal, že soud by stejně postupoval podle vlastních zjištění. Nemá prý proto smysl, aby zjišťování prováděly i obce.

Majitelé domů s návrhem zákona o nájemném nesouhlasí. Považují ho za protiústavní. Podle nich by se nájmy měly okamžitě zvýšit na úroveň, která pokryje alespoň běžné náklady na údržbu nemovitosti. Do roku 2010 by se pak nájmy měly zvýšit na tržní úroveň, která prý běžně v Evropě činí šest až sedm procent tržní ceny nemovitosti.

Navrhovaný zákon zároveň řeší i přechody nájmů a vystěhování neplatičů. Při přechodu bytu na nového nájemce by smlouva měla trvat nejvýše pět let, poté by se nájem měl uzavřít na základě dohody. V případě přechodu nájmu v přímé linii, to znamená například z rodičů na děti, by i nadále měla nájemní smlouva zůstat na dobu neurčitou, řekl Martínek.

Nájemci, který by pět měsíců neplatil nájem, by mohl pronajímatel dát výpověď. Původně Martínek navrhoval tři měsíce, po politických jednáních lhůtu prodloužil. "Pokud pět měsíců po sobě nebudou nájemci platit, tak bez svolení soudu budou moci být vystěhováni. Nicméně budou se moci odvolat k soudu, a pokud se odvolají k soudu, tak samozřejmě v tom okamžiku se doba výpovědi přerušuje do rozhodnutí soudu," uvedl ministr.

V případě, že by se nájemce dostal do sociálně těžké situace, má mu pomoci stát. Pokud výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent čistých příjmů, měl by nájemce mít podle Martínka nárok na sociální dávku. "Myslím si, že to je dostatečná záruka, aby nikdo nezůstal bez prostředků, a tudíž nemohl zaplatit nájem," řekl.

Právní předpis, podle kterého by se zvyšovaly ceny v bytech s regulovanými činžemi, chybí nájemníkům a pronajímatelům od listopadu 2002. Majitelé domů již kvůli regulaci nájmů začali v letošním roce podávat stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Odhadují, že v případě úspěchu, by český stát žalovaly o desítky miliard korun. Ke stížnosti majitelů domů se podle dnešního Práva připojilo i osm senátorů, možná jich však bude i více. Ministr Martínek postup senátorů ostře kritizuje.

Problém regulace nájemného se týká zhruba 750.000 bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů. Soukromým majitelům patří kolem 300.000 bytů, ostatní byty vlastní obce.