Návrhy se pohybovaly od úsporných 1,06 procenta od lucemburského předsednictví EU po 1,23 procenta HND, které předkládala Evropská komise. Celková suma odpovídá zhruba 880 miliardám eur na celých sem let.
Přijatý návrh je vstřícný požadavkům šesti nejbohatších zemí EU, které jsou čistými přispěvateli, tedy Německu, Francii, Británi, Nizozemsku, Švédsku a Rakousku. Ty původně požadovaly omezit výdaje na rovném jednom procentu HND. Komise proti tomu argumentuje výdaji nutnými na rozšíření bloku o deset nových členů, včetně České republiky.
Dosažení rychlé dohody o střednědobém financování EU by mohlo zlepšit atmosféru v EU po fiasku euroústavy v referendech, která uvrhla blok do politické krize. Velkou překážkou dohody však bude otázka britské slevy, kdy Británie dostává každoročně část peněz zpět.
Britský premiér Tony Blair již dnes vyhlásil, že o otázce britského "rabatu" vyjednávat nehodlá. "Britský rozpočet zůstane tak, jak je a my ho vyjednáváním měnit nehodláme. Tečka," prohlásil Blair podle agentury AP v britské Dolní sněmovně.